Český favorit v Buffalu: talent z dvacítky, který je na MS jako doma
PŘÍMO Z BUFFALA | Z hotelu Hyatt Regency na buffalské Main Steet hráči moc nevycházeli. Tréninky, zápasy, porady, odpočinek, regenerace. Venku převážně mrzlo nebo padal sníh, navíc v tomhle městě ani není moc kam jít. A ve svém zázemí našli veškerý komfort. Kdyby snad ale někdo přece jen potřeboval poradit, i na tohle měli v týmu odborníka. Jde o obránce Vojtěcha Budíka.
Obránce Vojtěch Budík zná Buffalo moc dobře. Nejdřív tu byl na pohovorech a testech, při draftu si ho předloni přímo v KeyBank Areně zajistili zdejší Sabres. Zúčastnil se dvou kempů a teď válčí za dvacítku na juniorském šampionátu.
„Moc jsem se těšil. Je speciální hrát zrovna tady, kam mě draftovali. Ačkoli klubu už nějakou dobu patřím, v hlavní hale jsem si předtím nikdy nezahrál. Jen přáteláky v malé hale, kde jsem taky trénoval, ve velké areně jsem nastoupil prvně až teď. Byl to nádherný moment. Hrát před fanoušky, skauty, byl tady i generální manažer,“ říkal spokojeně.
Když před nástupem na led oznamovali jeho jméno, diváci zajásali. Místní novináři ho zpovídali z českých juniorů nejčastěji. Všude ho brali za vlastního a dávali to najevo. Cítil se jak doma. On sám svých styků taky využil. „Potkal jsem pár lidí, co znám. Šéfkuchaře a taky kustoda, který umožnil našemu Oldovi Kopeckému a Šulimu (Petr Šulan) podívat se do zázemí klubu, na kabinu,“ líčil Budík.
V obraně se zase na turnaji zase shledal s Liborem Hájkem, se kterým nastupoval od šestnáctky a s nímž se jako defenzivní bek výborně doplňuje. Jeho parťák se před rokem do sestavy nevešel, v Buffalu spolu nastupují v první dvojici. „Super kamarád, bydlíme spolu i na pokoji. Potkáváme se taky v Kanadě. On hraje za Saskatoon, já za Prince Albert, což je hodinu od sebe. Jsou to rivalové, hrajeme často proti sobě.“
Během mistrovství světa si města moc neužili. „V mrazech je lepší nevycházet. Ale v Prince Albertu jsou nízké teploty běžné, klidně minus třicet. Jsem zvyklý,“ neměl problém Vojtěch Budík. Nezaskočilo ho ani prázdné Buffalo, kde v té zimě potkáte pár nabalených chodců a kudy i ve všední den projede pár aut, občas autobus nebo tramvaj. Žádný šrumec.
„V Prince Albertu nic není. Maximálně se dá zajít do kina, do restaurace, pokecat s kamarády. Hodně času trávím s rodinou, u níž bydlím. Ale nestěžuju si, jsem tam kvůli hokeji. Máme hodně tréninků, dost cestujeme, nejdelší trip máme dvacet hodin autobusem. Skoro na nic není čas. Jakmile se vrátíme, jsem rád, že nikam nemusím. Navíc když je taková zima, člověku se ani nikam nechce,“ dodal Budík.
