Rolinek s Čáslavou o zlatém MS i pivu: Dali jsme si, ale nikdo nelítal po městě
Oba to měli nastavené stejně. Tomáš Rolinek i Petr Čáslava na vás vypálí, že pokud pro to není vážný důvod, dres s národním znakem se neodmítá. „Jestli vám to ubere volno? Takhle přemýšlet nemůžete. Jednou máte možnost reprezentovat, tak byste to měli vzít,“ říká první z nich. „Ale vadí mi, jak se často rozebírá, jestli je omluvený hráč zraněný. Když to řekne, zkrátka mu musíte věřit,“ dodává druhý. Rozpovídali se i o tom, proč se v hokejové šatně tak dlouho držel český pop 80. a 90. let včetně Michala Davida a došlo i na vzpomínky na poslední české zlato z MS 2010.
Tady je pozvánka. Jedeš? Není o čem. Jasná věc. Tímhle směrem vždycky přemýšleli pracant Tomáš Rolinek i statný bek Petr Čáslava. Jedno mistrovství světa, druhé... Útočník jich napočítal sedm, plus jednu olympiádu, obránce vyrazil na světový šampionát osmkrát. „Ten první start je nádherný. Nejtěžší je se tam ale udržet dlouhodobě. Pořád podávat nějakou výkonnost,“ říká Čáslava.
Vždycky si říkám, že musí být těžké udržet v sobě vnitřní oheň, že pořád má smysl objíždět všechny reprezentační akce a hrát dokola při evropské tour s Ruskem, Švédskem a Finskem. Jak jste to měli vy?
Rolinek:„Vůbec to nebylo těžké, pokud dostanete pozvánku z reprezentace, chcete jet. Automaticky. Počkat, špatně, teď už pár let musíme říkat: ´chtěli jste jet´.“ (usměje se)
Čáslava:„Vždycky jsem měl chuť hrát, tohle nebyl nejmenší problém. Pokaždé tam byla parádní atmosféra, něco jiného než v klubu. Taky trochu zpestření.“
Jasně, každý zná tu formulku, že reprezentace je čest. Ale taky hokejistům bere volno, pokud se chystá na MS, škrtá si měsíc a půl z času s rodinou. Upřímně, tohle nikdy neštvalo?
Rolinek: „Ne, pro nás v Evropě to navíc pořád bylo o dost jednodušší než pro kluky, kteří hráli v NHL. My tady měli ligu a Euro Hockey Tour, ale pořád to nikdy nebylo takové číslo, jako když hráč odjede kompletní sezonu za mořem. Vždycky jsem to říkal, pokud máte zdravotní problém, nebo vás potřebuje rodina, chápete, že někdo odřekne mistrovství. Ale jestli vám to ubere volno? Takhle přemýšlet nemůžete. Jednou máte možnost reprezentovat, tak byste to měli vzít.“
Čáslava: „Hlavně hokej byl a je součástí našeho života, vůbec mě nenapadlo, že by mi čas ubíral. Spíš naopak, přidává mi ho.“
V jakém smyslu?
Čáslava: „Vždycky jsem to bral tak, že když skončila klubová sezona, nemusel jsem končit, zůstával jsem dál v hokeji. Mě to bavilo děsně.“
Oba máte doma velké medaile z MS. Trumfne je něco?
Rolinek: „Medaile jsou moc krásná věc, ale zážitky a vzpomínky z turnajů jsou víc. Bydleli jsme s Petrem spolu na hotelu, když přišla pozvánka pro oba. Ten čas ve vás stopu zanechá.“
Čáslava: „Jen to řekni, my spolu v reprezentaci vyrůstali.“
Rolinek: „To je pravda. Sdíleli jsme všechny pocity spolu, přijedete z klubu, těšíte se, jak to budete druhému vyprávět, všechno probírat. Věděli jsme o sobě úplně všechno, i když jsme se viděli po pár měsících.“
Čáslava: „Euro Hockey Tour jsou náročný, létáte po Evropě. Ale když tam přijedete mezi české kluky, je tam sranda, únavu vám to sebere a naopak dá energii.“
U fotbalistů se občas řešilo, jak vyrazili pařit do města, s kým vším pak odcházeli, co pili. U hokejistů ale zřídka. To pak skoro vypadá, že jste se zavřeli pokaždé na hotel a sledovali, jak hraje Kanada...
Rolinek:„Ale ne. Nebudu říkat, že jsme na pivo nešli. Šli. Vždycky, když začal sraz, vyrazili jsme na večeři do centra Prahy, taky jsme si dali pivo. Ale nikde jsme nedivočili po půlnoci, nebo nedělali velké akce. Druhý den byla vždycky práce a trénink. Museli jste vědět, co si můžete dovolit.“
Čáslava: „Podle mě to k tomu taky patří. Když hrála reprezentace před týdnem v Pardubicích, šel jsem za maséry a přišla i řeč na to, jestli kluci chodí pořád k nim na pokoj, dají si tam pivko, něco dobrého, jestli to pořád funguje.“
A výsledek?
Čáslava: „Funguje. Po zápase jsme si zašli na masáž, dali si pivko a šli spát, byla by škoda, kdyby se na tom něco měnilo.
