Slzy hrdinky Novotné: Dochází mi slova, je to začarovaný kruh. Chybí nám drajv
Byla frustrovaná a smutná. Dokonce ronila slzy. Brankářka házenkářské reprezentace Sabrina Novotná dělala v duelu s Angolou, co mohla. Vychytala několik tutovek a zazdila soupeřkám hned čtyři sedmimetrové hody. Přesto africký tým vyhrál 28:25 a to znamená, že Češky skončí pouť na MS 2025 v osmifinálové skupině. Ještě ale na ně čekají zápasy s Norskem a Jižní Koreou. „Jestli nevyhrajeme s Koreou, tak mě to bude hodně bolet. To by se mi hodně těžce odjíždělo zpátky do Francie. Doufám, že se nám to podaří. Myslím si, že proti Angole jsme vyhrát mohly. Už zase. Všechno se to opakuje,“ litovala česká opora.
Co přesně chybělo k lepšímu výsledku proti Angole?
„Mně už pomalu dochází slova. Mám pocit, že se točíme v takovém začarovaném kruhu. Taháme za kratší konec, pak se to snažíme nějak dohnat. Máme průměr nějakých 23, 24 branek na zápas. Teď jsme jich daly 25. Čtyři góly jsme ale daly v posledních pěti minutách, kdy už to bylo jasné. Je to těžké hodnotit. Doufám, že příští rok na domácím mistrovství Evropy to bude lepší.“
Čelila jste často tváří tvář pivotce Albertině Kassomaové, jedné z nejlepších světových hráček na této pozici. Jak náročné byly tyto souboje?
„Myslím si, že nejlepší pivotku na světě mám ve svém klubu. V Métách se mnou hraje Sarah Bouktitová. Za ten půlrok, co tam působím, jsem se naučila trochu jinak pozičně chytat střely od pivotek. Pár zákroků jsem proti ní měla, ale nestačilo to. Nedokázaly jsme ji ubránit, a když už jsme ji ubránily, většinou to bylo za cenu sedmičky. Jo, je jedna z nejlepších na světě a nedokázaly jsme si s ní moc poradit.“
Vnímáte to z pozice brankářky jinak, tak co Češky trápí v útoku? Proč těch gólů není na šampionátu víc?
„Nevím, jestli mám úplně právo to hodnotit, jak víte, není to moje pozice. Přijde mi, že je tam trochu víc nervozity a stresu. Chybí nám takový drajv. Když vidím holky v zápasech v klubech, ať už je to česká liga nebo jinde, tak hrají uvolněně. Tady mám pocit, že je to křečovité, což se pak odráží na hře.“
Ještě vás čekají Norsko a Jižní Korea. Jaký je zatím šampionát pro vás osobně, protože často národní tým držíte?
„Je to skvělé. Tyhle šampionáty mě vystřelily do vrcholové házené. Jsem moc ráda, že jsem tuto možnost dostala. Je super se potkávat s různými styly. Hráčky z české ligy se tolik s top světovými hráčkami nepotkají, tady je ta konfrontace v každém zápase. Pochopitelně je rozdíl se chystat na Angolu nebo na Koreu. O Norsku už vůbec nemluvím. To jsou olympijské šampionky. Bude to o tom, abychom ten zápas odehrály s úctou. Nebudu vůbec říkat, že si věříme na výhru, ale věřím v to, že nějaké úseky hry by nám mohly zvednout sebevědomí směrem k poslednímu zápasu s Korejkami.“
Času na přípravu není moc. Zrovna vy hodně dáte na videopřípravu. Jak zvládáte zápasy ob den?
„Nevím, jestli to tak mají všechny gólmanky, ale já i Páťa Wizurová jsme si prošly školou paní trenérky Lenky Černé, která dbá na podrobnou přípravu u videa. Už jsem se naučila takové taktiky, že ušetřím nějaký čas. Už totiž nekoukám na celé zápasy, ale jen na pasáže, kdy se střílí. Je to náročné. S holkama jdeme na video a pak si dělám ještě vlastní přípravu, ačkoliv některé ty soupeřky už znám.“
Jaký je tedy cíl do posledních dvou zápasů?
„Určitě vyhrát proti Koreje. Jestli nevyhrajeme tenhle zápas, tak mě to bude hodně bolet. To by se mi hodně těžce odjíždělo zpátky do Francie. Doufám, že se nám to podaří. Myslím si, že proti Angole jsme vyhrát mohly. Už zase. Všechno se to opakuje. Berme to jako zkušenost do dalších let. Doufám, že příští rok na ME tady nebudu stát smutná, ale s úsměvem na tváři.“
