S Finy na to body nevyšlo, dnes už ano. Berete ho, byť jde o porážku?
„Ono je to hloupý zase říkat, že jsme byli dobrý, když se znovu prohrálo. Mrzí nás, že jsme to nedotáhli do vítězství, protože jsme si to zasloužili. Nebýt jedné špatné minuty ve druhé třetině, tak jsme hráli parádní hokej. Zase jsme si dokázali, že s těmito týmy dokážeme v pohodě hrát a můžeme je porazit. Musíme však hrát koncentrovaně šedesát minut, nemůžeme se ani na minutu vypnout, jak se ukázalo. Koukali jsme a dostali dva góly, což nás na chvíli položilo.“
Ale dokázali jste se vrátit do zápasu obratem na 3:2, to ukazuje na vaši sílu.
„Ano, to je super. A povzbuzení do dalších zápasů.“
Ve čtvrtek jste vtipně podotkl, že z malého finského gólmana padaly puky jako jablka, vysokého švédského brankáře Nilssona jste také slušně nachytal gólem na 3:2…
„Říkali jsme si před zápasem, že jakoukoli mini šanci musíme rvát na bránu, kdykoli budeme mít puk na hokejce, tak pálit. Jinačím způsobem góly na mezinárodní scéně nepadají. Tady to není o ťukesu do prázdný brány, ale často i o štěstí, o využití chvíle, kdy gólman nevidí. Ověřili jsme si, že zvládneme dávat góly z jakékoli pozice, musíme to přenést i do dalších zápasů.“
Švédů jste si hodně všímal a otravoval je, navzájem jste se osekávali, často jste na ně cosi pokřikoval. Povíte, co?
„Mně nejvíc baví ti nejmenší hráči, protože nejvíc řvou. Přijde mi to od nich vtipný. Já jim vždycky poradím něco do budoucna, jak to s nimi vidím a jede se dál.“ (usmívá se)
Štve vás hodně neproměněný nájezd?
„Určitě. Jsem vocas. Přihlásil jsem se, protože jsem si věřil. V klubu jezdím taky a nemám problém. Jsem hloupej, kdyby mi to neuteklo, mohl jsem klukům pomoci k vítězství. Brečet kvůli tomu nebudu, musím to mančaftu vrátit v neděli proti Rusům.“
Sborná nastoupí s hvězdným duem Kovalčuk, Radulov, které jste poznal v KHL. Těšíte se speciálně na konfrontaci s nimi?
„Nezajímá mě to. Nikdo z nás neřeší, proti komu hrajeme. My si tady dokázali, že s bojovností a charakterem se vyrovnáme všem. Máme chtíč a to je důležité. Když je budeme od začátku řezat a nedáme jim prostor, zrovna tihle dva hráči se nechají rychle otrávit, sami sebe vypnou a nebudou hrát. To je cesta, po které musíme jít. Nedat jim ani centimetr prostoru, aby to sami zabalili.“
V neděli půjde o další zápas, startující ve 12 hodin zdejšího času. Není to nezvyk?
„Ani ne. Vracím se do dorosteneckých let, kdy jsme na Kladně začínali v 11:15. Odehrál jsem si to a pak šel s holkou na rande…“ (usmívá se)
To tady nehrozí, nebo?
„Nehrozí. Leda s Valdou (Jakubem Valským), že bych si vyrazil… (směje se) Ale vážně, nám všem je to jedno. Jestli se hraje v osm ráno nebo v deset večer, to nikoho nezajímá. Jsme profíci a musíme se perfektně připravit. Dneska zrovna nám brzký začátek vyhovoval.“