Hesová (19) trápila silné Američanky: Zastavit puk? I kdybych ho měla chytat zuby
Na programu mají dva zápasy ve dvou dnech, na favorizované Američanky proto Češky vyrukovaly s pozměněnou sestavou. Aby pošetřily síly na sobotní důležitý zápas s Finskem. I díky tomu dostala poprvé na světovém šampionátu příležitost devatenáctiletá brankářka Michaela Hesová. „Stoprocentně můj největší zápas za reprezentaci. Na mistrovství jsem ještě nehrála, tohle byla slušná premiéra,“ usmívala se přes porážku 0:4. Právě její zákroky dlouho držely národní tým ve hře o body.
Co vám ukázalo utkání s favorizovanými Američankami?
„Byl vidět strašný posun, jak jsme s Američankami hrály. Po dvou třetinách to bylo jenom 0:2, to je prakticky vyrovnaný zápas. Daly jsme teď Američankám trošku varování, už vědí, že si na nás musí dávat větší pozor.“
Před prvním gólem jste po souboji se soupeřkou chvíli chytala bez vyrážečky. Jak se to stalo?
„Mám pocit, že jsem měla strašně povolenou rukavici, takže to Američance ani nemám za zlé, i když mě tam trošku otočila v brankovišti. Já chytala dál, bohužel z toho pak daly gól, i když už jsem vyrážečku měla. Tak to někdy je v hokeji.“
Rozhodilo vás to?
„Ani nemyslím. Chtěla jsem chytit puk, i kdybych ho měla chytat zuby.“
Bavila jste se s rozhodčími, jestli neměly přerušit?
„Je v pravidlech IIHF, že nemůžou přerušit hru, dokud mně neupadne třeba helma. Rukavice by musela být, kdybychom my měli puk na hokejce.“
Pak jste dlouho držely hodně těšný rozdíl. Kde se zápas zlomil?
„Jsem strašně pyšná na holky, protože hrály neskutečně. Vrhaly se do střel, dělaly přesně to, co jsme si řekly před zápasem. Taky to bylo vidět na výsledku. Američanky daly tři góly z přesilovek. To se stává. Kdyby to bylo pět na pět, je to jenom 0:1.
Do statistik vám naskočilo 44 zákroků. Byla to po fyzické stránce fuška?
„V klubu mám podobně střel, tohle bylo samozřejmě mnohem náročnější, protože Američanky jsou neskutečné. Nejlepší hráčky na světě. Já už ve třetí třetině říkala, že jsem taková uťapkaná, dělala jsem, co jsem mohla. Ale bohužel mi to tam dvakrát spadlo.
Sama chytáte na americké univerzitě. Měla jste načtené jejich hráčky?
„Načtené moc ne. Většina holek teď hraje v PWHL. Ale třeba Laila Edwardsová je moje kamarádka ještě ze střední. Ale ještě jsem proti ní nehrála, byla to pro mě obrovská zkušenost. Pak znám třeba Caroline Harveyovou z Wisconsinu. To jsou strašně šikovné holky.“
Asistent trenéra Dušan Andrašovský mluvil o tom, že šlo i o to pošetřit síly jedničky Kláry Peslarové. Kdy jste se dozvěděla, že půjdete do brány proti USA?
„Věděla jsem to dostatečně dlouho dopředu. Musím trenérům poděkovat, že jsem měla dostatek času se připravit.“
Má člověk v takovém zápase vůbec možnost užít si atmosféru vyprodané českobudějovické arény?
„Neskutečné. Musím strašně poděkovat všem, co dorazili. Stát v bráně a slyšet lidi, jak řvou ‚Kdo neskáče, není Čech‘, ať je jakýkoliv výsledek… Atmosféra vás strašně nabíjí.“
V poslední třetině vyvolávali fanoušci i vaše jméno. To musí být příjemné ocenění výkonu.
„Příjemné to samozřejmě je, příjemnější by bylo, kdybychom vyhrály. Ale asi to vezmu tak i tak.“
Navíc jste získala cenu pro nejlepší hráčku utkání…
„Určitě si to zapamatuju a za pár let to asi ocením víc. Momentálně bych ale byla radši, kdyby to byla výhra.“
