Holky, co mají mozek jako 80leté babičky. Čím hrozí syndrom RED-S sportujícím dětem?
Hodně se už o něm mluví, kde kdo se ho obává, ale o co se vlastně jedná? Syndrom energetické nedostatečnosti (RED-S) ohrožuje řadu sportujících i jinak vytížených teenagerů. Uznávaná sportovní lékařka Marie Skalská a fyzioterapeutka Nikola Vojtášková vysvětlují v podcastu Branky děti rodiče, jak poznat že se do nebezpečné zóny dostalo i vaše dítě. A mluvilo se i o dětské obezitě nebo poruchách příjmů potravy.
Ignorování příznaků jako je únava, podrážděnost, výpadky menstruace u dívek a celkově snížený výkon může mít vážné následky. Při neřešení problému to pak vede totiž k ještě daleko vážnějším komplikacím.
„Postupně se to pojí s poruchou téměř všech orgánů a metabolických sekvencí, které v těle jsou,“ upozorňuje sportovní lékařka Marie Skalská. Velmi typický je podle ní výskyt RED-S převážně u středoškoláků.
„Sportovec na střední škole to má úplně nejtěžší z celého období své kariéry. Musí stihnout hrozně moc věcí dohromady, navíc v době, kdy ještě tělo hodně energie spotřebuje na svůj vývoj,“ vysvětluje Skalská.
Při dlouhodobějším vyčerpání se pak mimo jiné sníží i kvalita kostí, vlasů nebo pokožky. Vyčerpané děti pak mívají i problémy s vylučováním a přidat se mohou i depresivní stavy.
„Ten teenager to prostě neují a nedospí. Určitě by to neměli brát na lehkou váhu jak rodiče, tak trenéři,“ pokračuje lékařka.
A jaká je realita dneška? Pozvolna se zlepšuje, ale opravdu jen pozvolna. „V několika posledních letech se velmi intenzivně snažíme vzdělávat trenéry o tom, že tady to riziko nedostatečné energie je. A vůbec při tom nebylo výjimkou, že jsme se setkávali s celými týmy žen, kde těm holkám nebylo divný, že jim je dvacet a že pět z nich už delší dobu nemenstruuje,“ popisuje Skalská.
Co takové dívky či mladé ženy riskují? „Ten nejčernější scénář je neplodnost,“ upozorňuje druhý host podcastu, fyzioterapeutka Nikola Vojtášková.
V pořadu moderovaném lyžařskou legendou Šárkou Strachovou a šéfredaktorem iSportu Lukášem Tomkem došlo i na to, že syndrom RED-S může být předstupněm pro poruchy příjmu potravy. Ty pak vyústí například v mentální anorexii či bulimii.
Sportovní prostředí je přitom z hlediska poruchy příjmů potravy velmi rizikové. „Ten výskyt tam je až třikrát vyšší ve srovnání s normální populací. A hranice mezi syndromem RED-S a poruchami příjmu potravy je už velmi rozmazaná,“ říká Marie Skalská.
Ta zároveň popisuje, jak pak vypadají některé pacientky, které se dostanou do její péče. „Snímek mozku u té třináctileté holky může vypadat jako u osmdesátileté babičky s demencí. Protože tam dochází vlivem podvýživy k úbytku šedé hmoty mozkové. Naštěstí je to v případě mozku snad jediný případ, kdy to není nevratný proces a může dojít k regeneraci,“ vysvětluje uznávaná odbornice, která mimo jiné dlouhodobě spolupracuje i s hokejovým svazem jako nutriční specialistka.
Případy z její ordinace pak často připomínají slzavé údolí. „Pokud tělesná váha a index BMI klesne pod určitou hranici, ty holky přestanou vnímat realitu. Takže ta situace vypadá tak, že sedíte s tou 13letou holkou v ambulanci, pláče ta holka, protože se bavíte o tom, že bude muset jíst víc. A pláče i ta maminka, protože jí říkáte, co ta podvýživa dělá s tělem její dcery.“
- A jak takovým stavům předejít?
- Jak se naopak poprat s obezitou a proč je nadváha dítěte výzvou pro celou rodinu?
- Proč a jak se má lišit jídelníček mladého sportovce před a po tréninku?
- A kolik tekutin a jakých při sportu vypít?
I tyhle praktické rady najdete v dalším díle podcastu Branky, děti, rodiče, jehož partnerem je společnost Sazka.
