Vlach hattrickem sestřelil Spartu: Puk si schovám. Na led přilétla i čepice
Vysoké tempo, fyzická hra a šest branek. Pět z nich v síti Sparty. Výsledek rozhodně neodpovídá očekávanému souboji dvou těžkých vah. Liberecká výhra 5:1 v prvním semifinále Generali Česká play off se urodila především ve třetí třetině. V hlavní roli? Bílá hůl Jaroslava Vlacha. Urostlý forvard hned třikrát za posledních dvacet minut překonal Alexandera Saláka. „Puk si doma schovám ke dresům a medailím,“ uculoval se viditelně spokojený střelec.
Šlo o váš životní zápas?
„Ne, to bych neřekl. Jsem hlavně rád, že se nám díky gólům podařilo vyhrát. Dnes se to zkrátka povedlo. Zítra se jede nanovo.“
Pauza byla nezvykle dlouhá a odpovídalo tomu i vysoké tempo od startu utkání. Čekal jste, že do toho oba celky až takhle šlápnou?
„Oba mančafty byly odpočaté. Zase musím říct, že chvilku trvalo, než jsme se do toho my i Sparta dostali. Jen tréninkem tu hru prostě nahradit nejde. Ale potom to mělo slušné tempo a myslím, že to byl dobrý hokej.“
Vy jste dobře chytili začátek, ale první třetinu jste nakonec prohráli. Měnili jste něco před dalším průběhem?
„Ne, vůbec ne. Právě naopak, říkali jsme si, že musíme mít i nadále trpělivost a pokračovat ve výkonu, který předvádíme. A jít si za vyrovnáním, což se nám naštěstí hned ve druhé třetině povedlo. Ve třetí třetině jsme utkání zlomili na naši stranu.“
Hned vaše první branka nakonec rozhodla o výhře. Ta akce se vyvíjela poměrně netradičně, že?
„Měli jsme celá lajna skvělé střídání v útočném pásmu. Petr Jelínek dal krásnou nahrávku křížem na Lukáše Dernera a ten si na sebe nalákal brankáře, který vyjel. Potom se ke mně puk odrazil a já už se pak snažil ho jen nějak protlačit do branky. Vyšlo to.“
Byl jste překvapen, že se před vámi puk najednou ocitnul?
„Asi ne, ono to vyplynulo z celé té situace, jak jsem ji popisoval. Jak jsem řekl, naštěstí se to odrazilo dobře.“
Vy jste gólově řádil už ve čtvrtfinále, kdy jste rozhodnul druhý zápas. Vaše role v týmu už je jiná, větší. Promítlo se zvýšené sebevědomí právě dneska, že jste díky němu nasázel hattrick?
„Nevím, já se snažím hrát stále stejně. Už jsem na to v rozhovorech několikrát odpovídal. Mám větší prostor na ledě, hraji stejně a také mám kvalitní spoluhráče, kteří mi to umí skvěle přichystat.“
Když jste měl na kontě dva zásahy, nerozsvítila se vám v hlavě kontrolka, že by tentokrát hattrick mohl vyjít?
„Abych řekl pravdu, tak vlastně ani ne. Já jsem se hlavně pořád bál, abychom vyhráli a získali tady zápas. Myslel jsem hlavně na tohle. Takže odpověď na otázku zní ne, nemyslel.“
Ale ve chvíli, kdy jste ten třetí gól dal, tak tipuji, že to už převládlo vyloženě nadšení.
„Tak jsem za to samozřejmě moc rád. Lhal bych, kdybych řekl, že ne.“
Schovával jste si puk?
„Schoval mi ho Radan Lenc a hned po zápase mi ho předal. Za to mu chci poděkovat.“
Na led přilétla dokonce i jedna čepice. Překvapilo vás to?
(směje se) „Naši kustodi jsou super kluci, takže mě to od nich nepřekvapilo, bylo to od nich moc hezký.“
A čepici si na památku necháte?
„Ne, tu nechám klukům.“
