Jubilant Tesařík: Nikdo lepší než bratři Hamrlíkové mi popřát nemohl
Dostal cenu pro nejlepšího hráče Zlína. Radost z ní však Radim Tesařík po svém 1000. zápase v nejvyšší soutěži neměl. Porážka 1:4 od Pardubic nebyla tím správným vyvrcholením slavnostního dne. „Dali mi to jenom proto, že jsem měl to jubileum,“ tušil Tesařík. Sám by z týmu poražených ocenil maximálně brankáře Libora Kašíka. „Jedině on by si to mohl zasloužit, to byl náš nejlepší hráč,“ tvrdil.
Máte aspoň dobrý pocit z toho, že vám před zápasem pogratulovali bývalí spoluhráči Martin a Roman Hamrlíkové?
„To jo. Jsou to mí velcí kamarádi, nikdo lepší mi to asi předat nemohl. Ráno v kabině jsem ze srandy říkal, že by to mohli být oni a že bych byl hodně rád. Ale dopředu jsem to nevěděl. Popřáli mi klasicky všechno nejlepší, hodně zdraví, a abych odehrál ještě pár zápasů. Já jsem to bral jako normální utkání, které chceme vyhrát. Nic víc.“
Kdo se na vás přijel speciálně podívat?
„Pozval jsem pár známých, ale buď někdo onemocněl anebo nemohl. Ale asi po pěti letech přijel do Zlína na hokej otec. Už je za svou kariéru přehokejovaný.“
Po porážce vám uniká elitní šestka. Co vy na to?
„Na to nehledíme, nebavíme se o tom. Ještě fakt ne. Bereme to bod od bodu, zápas od zápasu a nesmíme se dívat před sebe. Musíme do toho trošku kopnout. Nevyjde nám pár zápasů, dostaneme se do křeče a nemusíme se dostat ani mezi desítku. Takže nesmíme hledět na šestku nebo desítku, ale získávat body.“
Jenže Pardubice vás přehrály. Není to varující?
„Hrály opravdu výtečně. Bruslily, byly výborně připravené. Vedly, a to se hraje úplně jinak. Pro nás může být pozitivní akorát to, že jsme od půlky zápasu dřeli, bojovali. I když tam z naší strany nebyla lehkost, tak jsme to nevzdali a chtěli jsme.“
Překvapilo vás, že se vrátil do sestavy obránce Petr Zámorský, který byl tři týdny mimo hru s otřesem mozku a zablokovanou krční páteří?
„Včera jsem ho poslal k terapeutovi Zdeňovi Novotnému do Kroměříže, který mu hodně pomohl. Baňkama mu to uvolnil. Petr mi psal hned večer, že se cítí výborně. Takže jsem nebyl překvapený, že nastoupil.“
