Pardubický Tomášek: Zase je to v hlavách a tam nejsme v pohodě
Z pohledu Pardubic zápas pěkně na levačku. Šance? Ano. Závary? Ano. Body? Ne. Nedaly ani jeden gól. Zase, podruhé v řadě. S Třincem prohrály 0:4. „Byly tam momenty, kdy jsme to měli do branky dotlačit. Jenže polevili jsme, ztratili koncentraci. Třinec je tým, který toho umí využít. Bylo vidět, jak jsou v klidu. Zbytečně jsme se sesypali,“ hartusil útočník David Tomášek.
Tolik vás sejmul gól Rákose ze 46. minuty na 0:2?
„Neměl by být zlomový, ale asi byl. Proti Plzni jsme taky dvakrát prohrávali a dokázali zápas otočit. Možná nás položilo, že jsme nedali několik šancí a místo toho nám to tam spadne. Opakuje se to, co minulý rok, je to zase v hlavách a tam nejsme v pohodě.“
Takže trápení v koncovce nebylo teď ani tak o brankáři Šimonu Hrubcovi v třinecké bráně, jako spíš o vás?
„Mluvíme o prvním týmu extraligy a o možná nejlepším brankáři soutěže. Šance byly, ale podržel je. Od toho je gólman, jsou ve formě a on taky. Tutovky jsme měli, spousta z nás se dostala do šance a nic. Co s tím? Víc si v koncovce věřit.“
Jen teď vymyslet, jak hlavu přesvědčit, ať neblbne ruce...
„Začít s jednoduchými věcmi.“
To znamená?
„My občas úplně vypadneme z toho, co si řekneme a v tu chvíli dostaneme gól, tady je první problém. Docela často se taková věc opakuje. To sráží každého. Pořád mluvíme o tom, že je potřeba 60 minut tohle, 60 minut támhleto... Ale ono to o tom fakt je, o totální koncentraci, o víře v sebe a svoje schopnosti. Plzeň na tom nebyla v našem vzájemném zápase dobře, ale měl to být pro nás důkaz, že i když prohráváte, vždycky se zápasem můžete něco udělat.“
A jde nemyslet na to, že se kupí porážky, soupeři nad vámi utíkají a vás v neděli čeká výjezd na Spartu?
„Je to jenom o tom, se nebát, věřit si. A jestli na Spartě dostaneme gól, nepoložit se z toho, nemít nahnáno, že se něco stane.“
Ve čtyřech zápasech z posledních pěti nedali pardubičtí útočníci gól, vy jste po jedné vaší střele zlostně třísknul hokejkou o led. Berete si tuhle bilanci hodně osobně?
„Třísknul... Jenom jsem se zvedal ze země, vytočilo mě to. Není to jenom o mně, jo hodně mě to štve, chci pomoci. Ale takhle to má každý útočník. Je to náš úkol, musíme dávat góly. Nemyslím si, že bychom akce nějak přehrávali. Jen bychom měli asi ještě víc chodit do branky, možná zavřít oči, dotlačit tam nějaký špinavý gól, jak se říká. Ale těžko říct.“
