Šlégr prožívá play off v lóži: S Litvínovem dýchám, je to adrenalin
Kdo si myslí, že sledování extraligového play off z prosklené lóže je o pohodě, cinkání skleniček a obžerství, plete se. V případě Jiřího Šlégra určitě. Bývalý vynikající obránce a nynější šéf litvínovského klubu vypadal po porážce Vervy 0:3 v Hradci Králové dosti zdrchaně. „Nervy to jsou pořád,“ líčil po partii, v níž Mountfield srovnal čtvrtfinálovou sérii na 1:1.
Máte pár let po kariéře, ale hokejové bitvy stále silně prožíváte, mám pravdu?
„Nohy už mi sice necukají, ale nervy to jsou pořád. Litvínovské srdce tam vždycky zůstane. Je to adrenalin, s naším týmem dýchám. Kdyby ne, sedím doma u televize. Teď se musíme dát do kupy, zmobilizovat síly, fyzické i psychické. Tady se nám celý druhý zápas nepovedl. V pondělí jsme předvedli výborný agresivní hokej, plný napadání, dnes jsme šli zbytečně moc do kombinace a to rozhodlo.
Domů si vezete stav 1:1, berete ho?
„Určitě. Přivést z venku jeden bod je dobrý počin a ne že ne. Teď se ale začíná znovu od nuly.“
Je do litvínovských odvet jedno, kdo vyhrál první a druhý díl série?
„Síla v mužstvu musí být taková, aby neřešila první a druhá zápas, protože atmosféra u nás doma bude zase jiná. Nesmíme bláznit, musíme hrát především zodpovědně dozadu. Aspoň to si myslím já. Musíme dodržovat to, co si řekneme. Nemůžeme si myslet, že Hradec přehrajeme hokejově, tak to není. Oni mají velice silné mužstvo.“
O tom se právě mluví, že na papíře je Mountfield silnější, ale jde o to, zda to dokáže ze sebe vytáhnout...
„U Hradce očekáváme, že bude bojovat od první do poslední minuty. Má šikovné hráče do kombinace, Bednář s pukem na holi je nebezpečný při každé akci. O tom víme. Takže pro úspěch musíme udělat daleko víc než dnes.“
Nakolik vám pomůže v odvetách domácí prostředí?
„Máme výborné fanoušky, co dokážou vytvořit fantastickou atmosféru, kór v play off. Určitě nás podpora diváků nabudí, vyhecuje. Ale zase se do toho nemůžeme hnát bezhlavě, za každou cenu a myslet si, že je porazíme krásným hokejem.“
Očekáváte v odvetách návštěvu a podporu kamaráda Martina Ručinského?
„Jsem přesvědčený, že se do Litvínova přijede podívat. Růča je pořád jedním z nás, patří k nám.“
