Krištofa čeká druhá olympiáda. Na co se těší a čím ho v Oulu zaujal Jokinen?
V Kärpätu Oulu měl skvělé mentory z NHL. Mazák Jussi Jokinen seděl v kabině hned vedle něj a pořád čmáral na magnetickou tabulku taktické varianty. Respektovaný obránce Lasse Kukkonen zase dokázal tým seřvat i po první třetině za vedení 3:0. Severský profesionalismus formoval hokej i život slovenského útočníka Michala Krištofa, současné opory Komety a reprezentanta, kterého nejspíš čeká už druhá olympiáda. V zamčené části článku mluví o té v Pchjongčchangu, o dalších zimních sportech, které rád sleduje, i o současné sezoně v Brně.
Jemné ruce, oči i vzadu. Michal Krištof je klasický playmaker. Byť prošel finskou školou, v níž strávil osm let, zůstal svůj. Hravý, technický, nápaditý. Od podzimu to ukazuje v české extralize, do této posily se Brno trefilo. Brzy však o šikovného centra na pár týdnů přijde, rodák z Nitry se chystá na druhou olympiádu. Po korejském Pchjongčchangu zase daleko na východ, do čínského Pekingu. Což mu vůbec nevadí. „Mám radši Asii než mrakodrapy v Americe,“ říká.
Počítáte napevno s účastí na olympiádě? Na poslední reprezentační akci jste byl asistentem kapitána…
„Až na jednu třetinu s Němci jsme hráli na Německém poháru dobře. Dvakrát jsme vyhráli, mně se bodově dařilo. Udělám vše pro to, abych na olympiádu jel. Pořád říkám, že když budu nominovaný a zdravý, rád se zúčastním každé akce. Ale já tým nestavím. Myslím, že nikdo si nepřál, aby nemohli jet hráči z NHL. I pro ty nejlepší by byla čest reprezentovat svou zemi.“
Takže přísná karanténní opatření v Číně neřešíte?
„Vůbec. Pokud tam budu muset být v karanténě, nedá se nic dělat. I na mistrovství světa v Rize jsme byli dva a půl dne zavření na pokoji. Taková je doba. Musíme se s tím vyrovnat.“
Vy jste byl i před čtyřmi lety v Koreji. Taky zajímavá exotická destinace, co?
„Byl to můj první velký turnaj. Zpočátku jsem z toho byl trošku zakřiknutý.
