Sedlák mezi legendárními kapitány: Titul? Konečně ho mám, čekali jsme dlouho
Kapitáni pardubických šampionů? Karel Vohralík, Jan Levinský, Otakar Janecký, Jiří Dopita a dvakrát Petr Koukal. Od úterý k nim patří i Lukáš Sedlák, který dovedl Dynamo na vrchol po čtrnáctiletém čekání. Spolu s Romanem Červenkou byl v play off klíčový, v sedmnácti zápasech sesbíral dvaadvacet kanadských bodů. „Je úplně druhořadé, co to pro mě osobně znamená. Já jsem prostě rád, že jsme dali Pardubicím titul,“ radoval se třiatřicetiletý lídr. ONLINE z pardubických oslav sledujte ZDE>>>
Herním stylem si kamarády nehledá. Naopak, pravidelně se dostává pod kůži, na což fanoušci soupeřů občas ostře reagují. Štiplavý hokej umí Lukáš Sedlák ještě krapet povýšit, především díky vydatné produktivitě. Základní část zakončil na dvaapadesáti bodech, v play off jich seskupil dvaadvacet.
V našlapaném a ambiciózním Dynamu se konečně dočkal. Když se v průběhu sezony 2022/23 vracel do Česka z Philadelphie, možná si ani sám nepomyslel, že mu Masarykův pohár zůstane tak dlouho zapovězen. Jednou v semifinále a podruhé ve finále jej o něj připravil Třinec, v minulém roce i brněnská Kometa. Pořádně hořké sousto, zvlášť když ve všech případech padli Pardubičtí až v rozhodující sedmé partii.
Po úterním vítězství 5:4 po prodloužení spadl ze Sedláka obrovský balvan. „Konečně jsme se dočkali! Jsem rád, že štěstí se k nám nakonec přiklonilo. Myslím si, že za celou sezonu a celé play off jsme si to zasloužili. Všichni jsme ho odmakali, třeba i kluci, kteří hráli se zraněním. Přestože někteří nastoupili třeba na pár zápasů, týmu odevzdali maximum,“ smekl.
Článek pokračuje pod infografikou.
„Někdo tam je prostě od toho, aby blokoval střely, něco odmakal a srazil se, někdo zase dává góly. Každý z těch hráčů přesně tohle dělal, i kluci, kteří hráli třeba většinu sezony v B-týmu a přišli jen na play off. Když bylo nejhůř, hrozně moc nám pomohli, zaplnili místa a předvedli velice dobré výkony. Jsem jenom rád, že jsem se mohl potkat se všemi a teď je nejcennější si to spolu užít a oslavit,“ hlásil Sedlák.
Sám to znovu odfáral na sto procent. I přes zdravotní potíže, které si přivodil v první třetině po střetu s Liborem Hudáčkem. „Měl jsem nějaké problémy s hlavou, ale vyřešili jsme to. Byl jsem dost v pohodě na to, abych pokračoval,“ měl jasno.
Do hry se v průběhu druhé části vrátil a v prodloužení připravil zlatý gól pro Romana Červenku. Snad žádná jiná dvojice si to nezasloužila víc, od ostatních hráčů Dynama byla bodově odstřelená.
„S Romanem se hraje krásně. Všichni vědí, jak výborný to je hráč. Naučil jsem se od něj hrozně moc věcí. Jsem rád, že jsem ho v jednom týmu potkal. Má na tom obrovskou zásluhu, ale každý drží svůj obrovský podíl,“ vyzdvihl Sedlák.
Zhruba půl hodiny po utkání si tak mohl dojet pro Masarykův pohár. Pozvedl ho poprvé v kariéře, stejně jako drtivá většina pardubického mužstva. Z hráčů pouze Roman Červenka, Robert Kousal, Tomáš Vondráček a Daniel Rákos si chuť extraligového vítězství v minulosti okusili. „Co se mi v tu chvíli vybavilo? Že pohár konečně mám,“ zaculil se reprezentant, jehož skvadra zažila v noci na středu bujaré oslavy na Pernštýnském náměstí. „Pardubice na to čekaly dlouho. Dvakrát to bylo blízko, když jsme prohráli sedmý zápas, takže doufám, že si to všichni užijeme,“ pousmál se.
Nejen k němu měl kouč Filip Pešán jen slova uznání. „Když vidíte Romana (Červenku), když vidíte Sedla a další kluky… Vy je pošlete na led s někým jiným a oni prostě pracují a trenérům věří. Není to o tom, že bychom někoho přemlouvali, ať spolkne ego. Jsou to prostě profíci a vítězové,“ vypálil trenér nových šampionů.
