Strach si do hlavy nepouští, rizika odmítá. Tomáš Netík je ze šance v Popradu nadšený. „Jsme u začátku něčeho nového, je to pro všechny velká výzva,“ říká. Je jedním z deseti oficiálně představených Lvů a chystá se v jejich dresu dobýt KHL. „I když to nebude snadné,“ dodává.
Legendy CSKA ho chválily, velebily. Jenže pak si Tomáš Netík poranil tříslo a se slávou byl v minulém ročníku KHL konec. Boj do dobytí východní fronty však nevzdal. „Nechtěl jsem se po roce vracet jak zpráskaný pes,“ usmívá se. A věří, že jeho jméno bude zase v kurzu.
Čím si vás Lev získal?
„Já to vidím jako obrovskou výzvu. Minulá sezona vydařená rozhodně nebyla a já to nechtěl v zahraničí jen tak zabalit. Věřím, že na KHL mám, že se tam můžu prosadit a tohle je ideální štace. Budeme u něčeho nového, to mě strašně láká.“
To jste mohl být i ve Spartě, která přebudovává kádr. To vás nelákalo?
„Jasně, a to se mě ptalo hodně lidí. Je to moje srdeční záležitost, pořád jsem sparťan a vždycky budu. Jenže jsem se nechtěl po jedné sezoně v Rusku vracet jako zpráskaný pes domů. Já věřím, že ještě můžu něco dokázat v zahraničí. Pro mě je to obrovská motivace.“
Jenže Poprad s velkou pompou vítal KHL už vloni a nakonec plány zkrachovaly. Nemáte strach, že se historie zopakuje?
„Vloni to bylo něco jiného… Teď se na to rok chystali, liga jejich účast jasně potvrdila. Myslím si, že právě po těch zkušenostech z loňska, už by podobný scénář vedení KHL nedopustilo. Byly složené dostatečně vysoké finanční garance, abych nemusel mít obavy. Kluby už mezi sebe nepustí někoho jen tak na zkoušku. Ten projekt musí být zabezpečený.“
A bude v KHL i konkurence schopný?
„Je jasný, že asi nebudeme útočit rovnou na titul. V tomhle jsem samozřejmě střízlivý a vím, že nejlepším se vyrovnáme jen stěží. I podle zatím podepsaných hráčů je to vidět. Jsou to dobří hokejisté, ale hvězdám bohatých klubů se přibližovat nemůžeme to je zkrátka fakt. Na druhou stranu vím, v čem budeme lepší.“
To mě zajímá.
„V kolektivu. Když jsem to v té minulé sezoně viděl, jak to v ruských mančaftech funguje… Nebo spíše nefunguje, tak jsem přesvědčený, že v tomhle bude naše výhoda. Kolikrát jsme si v Moskvě říkali, že s dobrou partou bychom leccos uhráli úplně v pohodě. A v Popradu dobrá parta bude. Všichni máme stejný cíl, stejnou šanci se předvést.“
Takže se nebojíte, že poznáte jen samé porážky? Odborníci týmu zatím moc nevěří.
„Kdybych si myslel, že budeme jenom prohrávat, tak tam nejsem. To je snad jasné. Podívejte se na českou extraligu. Když zvítězily Karlovy Vary, kolik měly hvězd? Já hrál za Spartu, to byl podle mnohých dream team. A jak jsme dopadli? Úplně ideální to nebylo.“
Co podle vás bude nejtěžší zvládnout?
„Uvědomuji si je. Bude to obrovsky těžké, pro každý klub je první rok existence složitý. Já se ale právě na to těším, popereme se s tím. Teď věřím, že to zvládneme, pro tu výzvu si na Slovenko jdu. Třeba mám růžové brýle a jsem naivní, ale je to můj názor.“
Dobře, co jsou naopak pro hokejistu nejlákavější výhody podtaterského angažmá?
„Největší je ta, že budeme na Slovensku a ne v Rusku. Ono se řekne, že do Moskvy doletíte za dvě a půl hodiny. Jenže když jsem to zažil… Jednou nám řekli, že bude volno ve středu a najednou jsme tam museli být do čtvrtka. Letenky samozřejmě přebukovat nešly. To tady odpadá. Sednu do auta a za pět hodin jsem doma. Kdykoliv.“
Tenhle luxus se ovšem odráží v platových podmínkách, že?
„Já jsem spokojený, s Ruskem je to podle mě srovnatelné. Nějaká částka je v bonusech, takže člověk má další motivaci něco dokazovat. A jedna věc je pro mě osobně strašně důležitá. Budu se moct ukázat, a když budu dobrý, tak příští rok podepíšu třeba za úplně jiné peníze. Všichni to budeme mít stejné. Opakuji se, ale je to té šanci a výzvě. Já to tak beru.“
Navíc budete na očích reprezentačním trenérům…
„To jistě. Ale jestli se na mě budou chtít koukat, to je zatím otázka. (směje se) Věřím, že se vrátím k výkonům ze Sparty a dám jim k tomu důvod. Opravdu se na to všechno těším.“
