V týmu Wayna Gretzkého se vytáhl k nejlepší sezoně kariéry. Jen ten finiš mu nevyšel. "Občas jsem z toho byl na prášky," říká mistr světa z Vídně Radim Vrbata.
Útočník Phoenixu Radim Vrbata tvrdí, že Gretzkého chvála je příliš nafouknutá
Na šampionátu v Kanadě nesmí Hadamczikův soubor prohrávat. "To bych pak Phoenixu nemohl podepsat," směje se RADIM VRBATA. Útočník, který má na to táhnout ofenzivu národního týmu. V týmu Wayna Gretzkého se vytáhl k nejlepší sezoně kariéry. Jen ten finiš mu nevyšel. "Občas jsem z toho byl na prášky," říká mistr světa z Vídně. Co se přihodilo hráči, který v polovině února důsledně útočil na prvenství v produktivitě Čechů v NHL? "Hrál jsem pořád stejně, ale přestalo mi to tam padat," vypráví šestadvacetileté křídlo. Vrbata svoji střeleckou fazonu uskřípl 24. února, od té doby ve 22 utkáních netrefi l gól. "Nechává si to na nároďák," komentoval to tehdy v klidu kouč Hadamczik. Radime, do reprezentace se vracíte po třech letech. Vzpomenete si ještě na zlatou Vídeň?
"Samozřejmě. Díky výluce v NHL jsme měli neskutečný tým. Přestože jsem neměl zrovna výraznou roli, bylo dobré v tom mužstvu být. Vzpomínky mám hezké. Chtěl jsem hrát i potom v Rize a Moskvě, ale vstoupily mi do toho zdravotní problémy. Jsem rád, že to letos už vyšlo. Řekl jsem, že když budu zdravej, pojedu. Zaplaťpánbůh, že se mi ve zbytku sezony nic nepřihodilo a mohl jsem přijet." Vaše pozice se oproti Vídni změní, měl byste patřit k tahounům týmu. Jste připravený na vše, co s tím souvisí?
"Určitě. Doufám, že budu mít roli jednoho z hráčů, na kterých by hra měla stát. Ve Vídni jsem ani nemohl protestovat, že ji nemám, sešli se tam naši nejlepší hokejisti. Ale určitě to nebude stát na jednom hráči, takové individuality jako ve Vídni tu mít nebudeme. O to víc musíme hrát týmově." K týmu přicházíte po své nejúrodnější sezoně kariéry. Kdy jste začínal tušit, že se tak stane?
"Dobrý pocit jsem měl už v létě po trejdu z Chicaga. Většina lidí sice měla za to, že se vracím o krok zpátky. Já to tak neviděl. V Chicagu nabírali nové hráče a já přestával mít jistotu nějakého stabilního místa. Věděl jsem, že ve Phoenixu staví nový tým, do kterého bych měl dobře zapadnout. A splnilo se moje očekávání." A nemáte pocit, že jste ho ještě překročil? Gretzky si vás nemohl vynachválit.
"Ale to vy tu Gretzkého chválu moc nafukujete." (směje se) Ale kdepak. Chválil nejen vaši produktivitu, ale i poctivé bránění, oddanost týmu...
"No tak dobře. Čekal jsem, že budu hrát hodně a to se mi splnilo. S takovým prostorem, co jsem dostával, se pak body dělají mnohem líp." Jenže závěr sezony vám nevyšel. V koncovce jste se dost trápil. Jak to?
(usměje se) "Je to tak. Přitom jsem hrál pořád stejně. Asi mě opustilo štěstí, které jsem měl předtím. To mi do brány padalo snad všechno. Vystřelil jsem a ono to do branky nějak doletělo. Tím horším závěrem se to asi vyrovnalo, takže jsem vlastně na svým a tam, kde bych měl bodově asi být. I když se přiznám, že jsem z toho byl občas na prášky." (usmívá se) Ten závěr vám ukázal, že nemůžete chtít všechno.
"Přesně tak. Kdyby mi to tam padalo i v posledních dvaceti zápasech, dostal bych se na nějakých čtyřicet branek, což by asi nebyl reálný obrázek té sezony." Smůlou bylo, že Phoenixu by se v honbě za play off vaše trefy náramně hodily, co říkáte?
"No právě. V tom je to velká škoda. Mohli jsme pak o play off ještě víc zabojovat. Ale v těch posledních dvaceti utkáních se ukázalo, že nám chybějí zkušenosti. Na rozhodující zápasy jsme neměli." Do Stanley Cupu se s vámi nepočítalo, spíš jste od expertů sklízeli chválu za statečný boj. Zavládlo vůbec v klubu zklamání?
"Naštvaní jsme určitě byli. Přesto klub musí být hodně spokojený. Před sezonou by do nás nikdo neřekl, že budeme tak kousat. Všichni nás odepisovali v první den kempu. Takže ve Phoenixu jsou spokojení." Wayne Gretzky bývá občas nazýván neúspěšným koučem, ani ve třetí sezoně nenašel cestu k postupu. Jenže s teprve budovanými Coyotes by to možná byl malý zázrak. Vy to můžete posoudit, je to schopný kouč?
"Teprve se ukáže, jaký je kouč. V příští sezoně už může předvést svůj rukopis. Dřív těžko mohl. V týmu měl staré hráče, které nemohl předělávat. Od podzimu přijde jeho chvíle. Kádr si postupně buduje, teď tomu Gretzky dá svoji tvář." Mohl se o to pokusit i na mistrovství světa s týmem Kanady. Nabídku svazu koučovat Javorové listy však odmítl. Víte podrobnosti?
"Taky jsem se o to zajímal. Ale nevěřil jsem, že by na to kývl. A myslím, že na mistrovství ani nepřijede. Má tolik svých osobních věcí, že nebude mít čas." V Arizoně vám končí smlouva a zatím jste kupodivu nenašli společnou řeč při jednáních o novém kontraktu. Proč ne?
"Sám jsem čekal, že už budeme domluvení. S Phoenixem se bavíme už od listopadu a nejdřív jsem měl pocit, že to do konce roku dotáhneme. Nestalo se. Tak jsem měl za to, že v březnu do konce přestupů bude jasno. Taky ne. Nevím... Jak mi tam začaly padat góly, Phoenix se nějak zasekl. Asi trochu zaspali. Nakonec jsme si řekli, že to necháme po sezoně. Hned v tom týdnu po posledním utkání se vedení s agentem sešlo." Phoenix je vaše jasná priorita, nebo na něm tolik nelpíte?
"Jednoznačná priorita! Chci tam zůstat. Samozřejmě je ale důležité, s čím přijdou." Může vám šampionát v Kanadě pomoci k ještě výnosnější smlouvě?
"To si nemyslím. Všichni vědí, co dovedu a jeden turnaj na tom nic nezmění." Ve Phoenixu se žije dobře, že? Klídek, teplíčko...
(usmívá se) "Velice příjemně. Hlavně to oceníte po pobytu v Chicagu. Tam je skoro pořád zima, fouká vítr, prší. Po téhle stránce je to ve Phoenixu paráda. Ráno se probudíte, svítí sluníčko. Vezmete si tričko, kraťasy, nazujete pantofle a jedete na zimák..." V týmu jste předával zkušenosti mladému Hanzalovi. Vzal jste ho pod svá křídla, nebo spíš ponechal osudu?
(směje se) "Se Zbyňďou Michálkem jsme si Hanziho vzali do parády. Byl tam prvním rokem, tak jsme mu pomáhali. Stejně jako mně kdysi v Coloradu radili Milan Hejduk s Martinem Škoulou. Hanzi chvíli brblal, ale pak to vzal (usmívá se). Ale on je dostatečně chytrej na to, aby věděl co a jak. Nakonec jsme toho spolu odehráli docela dost v jedné lajně, asi půlku sezony. Víme, co můžeme od sebe čekat. Záleží na panu Hadamczikovi, jestli nás postaví k sobě, ale dovedu si to představit." Domů jste přiletěl v pátek. Co jste před srazem reprezentace stihl?
"Koncem léta jsme dostavěli barák, tak jsem chtěl zkontrolovat, jestli ještě stojí (usmívá se). Vůbec jsem nepřemýšlel, že bych se připojil až v kempu. Rád jsem se vrátil domů, sezona byla dlouhá a potřeboval jsem už přepnout hlavu. Taky jsem chtěl trénovat od začátku s nároďákem. I když by se s pár klukama z Phoenixu dalo bruslit i za mořem, není to ono." Z kádru Coyotes vás jede na šampionát poměrně dost, viďte?
"Je to tak. Za Švédy by měl chytat Tellqvist, Kanadě pomůže Doan a asi i Jovanovski. Za Amíky mají hrát Mueller, Ballard... Prohodili jsme k tomu pár slov. Teď hlavně nesmíme na mistrovství prohrát všechny zápasy, to bych Phoenixu nemohl podepsat." (směje se)
VRBATOVA SEZONA V KOSTCE
Vytvořil si osobní rekordy v počtu gólů (27) i nahrávek (29). Ve Phoenixu skončil v produktivitě druhý za Seanem Doanem a sedmý mezi Čechy v NHL. Díky aktivnímu bránění si připsal i 6 plusových bodů v posuzování účasti na ledě. Skoro nefauloval. Vrbata umí čistě odebírat kotouče a hraje do těla bez faulů. Za celou sezonu strávil na trestné lavici 14 minut, to činí 1 malý trest na 11 utkání. Má výhodnou pozici pro sjednání zajímavého kontraktu. Ten mu vypršel po nejúrodnějším ročníku kariéry. Letos pobíral 1,225 milionu dolarů. Celkem v NHL v týmech Colorada, Caroliny, Chicaga a Phoenixu odehrál 422 zápasů s vizitkou 226 kanadských bodů (102+124). Před šesti lety odehrál za Colorado 9 zápasů play off, dosud však čeká na první bod.
