Slavia slaví zisk mistrovského titulu, Karlovy Vary se musí spokojit s druhým místem. Každoroční velká party šampionů letos proběhne v červenobílých barvách.
Slavia slaví zisk mistrovského titulu, Karlovy Vary se musí spokojit s druhým místem. Více než 17 tisíc fanoušků ve vyprodané O2 Areně však vestoje hlasitě aplaudovalo všem aktérům velké bitvy, která vygradovala až do sedmého rozhodujícího duelu. Hosté si udělali před cestou na západ Čech radost alespoň snižujícím gólem na 2:4 v čase 59:58, ale obrovský gejzír radosti v červenobílém ladění přišel až s vypršením šedesáté minuty o pár vteřin později, kdy letěly nad hlavy domácích hráčů hokejky i rukavice - velká party šampionů mohla začít. "Posledních pět minut si vůbec nepamatuju, byl jsem mimo, mám prázdno, nebylo slyšet vlastního slova, ale radost. Jsem asi jen hloupej gólman. Ani nevím, kdo dával góly. Doufám, že si budu pamatovat alespoň první pivo," smál se gólman Adam Svoboda. "Když mi zavoláte za týden, tak mi snad neodumřou všechny buňky a budu si něco pamatovat," dodal s úsměvem. Pražané nejprve způsobně asistovali u předání poháru a medailí za druhé místo finálovému soupeři, jejich fanoušci se však nemohli dočkat nejdůležitější chvíle večera. Mistrovský pohár zvedl nad hlavu o chvilku později kapitán Josef Beránek, jen co se s ním však dostal na dosah nastoupených kamarádů, sápali se na pohár úplně všichni. Netrvalo také dlouho a v minulých letech těžce zkoušený pohár utrpěl další újmu. Svoboda s trofejí nejprve zavrávoral a ačkoliv s ní nad hlavou neupadl, za chvilku se k ledu poroučela poklička, kterou si pak slavnostně nasadil na hlavu. "Já ne, já ne," hájil se Svoboda. "Vlastně jo, něco tam spadlo," připustil vzápětí. "Ty jo, to je těžký, já to vůbec nečekal. Mně říkali, že je to těžký, ale zvednul jsem to pak jenom tak symbolicky. Jsem ale rád, že jsem si na to mohl šáhnout. Je to hezký, oslavíme a budeme se připravovat dál. Tedy spíš oslavíme," upřesnil s úsměvem od ucha k uchu. Následovala kolečka vítězů a tradiční velká děkovačka před "kotlem" s nejvěrnějšími fanoušky. "Co dneska předvedli fanoušci, to byla fantazie a patří jim velký dík, ale musíme pochválit i ty hostující, kterých přijelo velký množství. Je to nádhera, vítězství doma před vyprodanou arénou, co víc si můžeme přát," užíval si radostného opojení kanonýr David Hruška. Posléze se slávisté odebrali do kabiny, kde už měli připravené propriety k bezprostřední oslavě. "Na místě jsme tady měli každý flašku šampusu," popsal Hruška. "Neměli jsme nic připravenýho, protože jsme nevěděli, jak to dopadne. Ale teď proběhne asi nějaká oslava, pak se přesuneme do města a pak se uvidí, co bude, určitě to pořádně oslavíme," připustil Hruška. "Vedení nám to z pověrčivosti neříkalo, ale měli už asi i nějaké flašky ve Varech," doplnil. Připravený sekt ihned putoval do hlubokého poháru, odkud ho slávisté slavnostně pili, což prokládali triumfálním potáhnutím z doutníků. Šampus tekl proudem a nezůstal uchráněn prakticky nikdo, kdo do kabiny vkročil. Velká oslava je na obzoru. "Budeme teď oslavovat. Po tak náročné sezoně si to určitě zasloužíme. Máme i nějaké akce s manželkama a pak někam vypadnu s přítelkyní na dva nebo tři týdny a určitě si to budeme užívat," nastínil Hruška. "Ať nikdo nepočítá s tím, že se budu šetřit, jdu do toho, co to dá. Možná usnu někde v hospodě, ale nijak to neřeším, jdu nadoraz," spřádal plány oslav Svoboda. Netušil, jak dlouho na oslavě vydrží mezi "živými". "Já jsem v tom spíš takovej sprinter, takže možná odpadnu mezi prvními. Ale kdyby se jelo v pivech... To tady nemám asi konkurenta, zvládnu jich tak kolem dvaceti za večer, možná i víc," rozhlížel se po kabině Svoboda. "Mám asi pětadvacet za den, ale to už bylo," připomněl Svoboda. Na tvrdý alkohol ho však příliš neužije. "Jedině zelenou. Jsem odkojenej zelenou a pivem, jinak na tvrdý moc nejsem," uvedl Svoboda. "Může to bejt jednou v životě. Já jsem u toho byl už dvakrát a nedá se ten pocit popsat. Je to krásný," užíval si mistrovskou radost Jakub Klepiš, který soupeře dnes načal prvním gólem. "Věřil jsem už po prohraným zápase ve Varech. Bylo to 3:3 na zápasy a jeli jsme domů. Poslední zápasy doma i s Libercem jsme ukázali, že máme sílu, strašně moc nás tady podporují fanoušci. Věděli jsme, že tady na nás nemají." V roce 2003 slavila Slavia titulu po sedmém zápase v Pardubicích, letos mohla zvednout mistrovskou trofej nad hlavou před vlastním publikem. "Bylo to něco jiného. Po titulu v Pardubicích jsme přijeli do Edenu a čekalo tam na nás pár diváků. Letos diváků chodí o hodně víc, jsou fantastičtí, všichni fandí a jsou s námi. Strašně si toho ceníme," navázal Klepiš. "Najdeme nějakou hospodu, dáme si nějaký pivo a pobavíme se trošku. Reprezentaci v hlavě mám, ale oslavy si musí člověk užít. Máme jako finalisti přijet do Liberce až v pátek, tak si tento večer užijeme," uzavřel Klepiš.
