Chci být zase klidný

Když to dokázal Vláďa Růžička, já musím taky, říká sparťanský kouč František Výborný PRAHA - Před šesti týdny vypadl se Spartou z play off a pár dní poté ho postihly zdravotní problémy. Musela k němu dokonce záchranka. Trenér FRANTIŠEK VÝBORNÝ ví, že na vině byl nahromaděný stres. Na pár dní musel vypnout, odpočíval. Teď už je v pohodě. Těší se na dovolenou i na příští sezonu. Říká, že bez hokeje nemůže být. Je jako jiný člověk. Zatímco během celého ročníku byl ustaraný až naštvaný a spokojenost byste na jeho výrazu těžko hledali, opět z něj čiší pohoda. "Potřeboval jsem si odfouknout," přizná trenér Sparty, který ji v minulých dvou sezonách dovedl k titulu. * Sledoval jste letošní finále? "Jen útržkovitě. Ne celé zápasy. Nejsem zapšklý, ale jak to nehrajete, tolik vám to neříká." * Nejste zvyklý v této době odpočívat, že? "Příjemnější by bylo hrát, na ledě přitom nejsme už dlouho. Teď musíme udělat všechno pro to, abychom hráli příští rok déle. Dvakrát jsme došli až na vrchol, letos to k tomu prostě nebylo." * Krátce po vyřazení ve čtvrtfi nále vás postihly zdravotní problémy. Co se stalo? "Byl to asi nahromaděný stres. Poslední dvě utkání s Libercem jsem hodně prožíval a chtěl jsem, abychom pro lidi udělali aspoň jeden zápas a jeli ven. Nepovedlo se. V sobotu jsme skončili a chtěl jsem se dát trochu dohromady. V pondělí a v úterý jsem jezdil na rotopedu, šel jsem do sauny. A v úterý, když jsme měli na Spartě sraz s hráči, vylítl mi tlak a udělalo se mi dost blbě. Přijela záchranka, dali mi prášky. Pár dnů mi nebylo dobře, ale už jsem ready." * Odvezli vás do nemocnice? "Ne, odvezla mě tam po hodince manželka. Udělali mi EKG, vyšetření krve. Týden jsem byl v klidu." * Máte pocit, že se na vašem zdraví projevila celá sezona? "Asi ano. Pozitivního pro uspokojení trenéra moc nebylo, i když výsledkově jsme se pohybovali do šestého místa. Nepropadli jsme se jako v minulých letech, kdy jsme udělali titul, a k tomu jsme měli úspěšný Petrohrad, který nás mohl nakopnout. Neměl jsem ale ze sezony od začátku dobrý pocit a ani závěr mě nepřesvědčil. Bylo vidět, že mužstvo chce, semklo se. Ale víc jsme si nezasloužili." * Když vás přepadla slabost, honilo se vám hlavou jestli... (skočí do řeči) Jestli to stojí za to? Právě to jsem si říkal, že musím víc krotit emoce, zklidnit se. Za zdraví to nestojí. Děláte maximum, hodně se nervujete, většinu dne o tom přemýšlíte. Sklouznul jsem do toho a nebylo nic jiného než sparťanský hokej. Pamatuju si, že jsem přijel domů, najedl jsem se, sedl jsem do křesla a buď jsem usnul, nebo jsem neměl o nic zájem. Jen jsem byl zabředlý do problému. To bylo asi nejhorší, co jsem mohl udělat. Trápil jsem se a neměl jsem radost. Kromě projetí na kole jsem neměl žádné odreagování. A tohle byl výsledek." * Vypadalo to, že jste podrážděný i na okolí. "Nejvíc jsem s manželkou, takže hlavně na ni. Ona podráždění vždy odnáší. Když hráči na ledě předvedou to, co jste s nimi trénoval, nasáváte z nich zpět pozitivní energii. A to chybělo." * Cítil jste, že šlo o stejné zdravotní problémy jako před lety v Havířově? "Asi jo, prostě vylítne stres. Tehdy jsem dokonce vynechal jeden zápas. Ale na poměry pak byla sezona v klidu." * Máte plán, jak budete relaxovat v příští sezoně, kdyby se nedařilo? "To se asi nedá naplánovat. Emocím se nevyhnete, ale budu se snažit být klidnější a vnitřně vyrovnanější." * Co vám radí manželka a děti? "S dětmi jsem o tom moc nemluvil. A manželka chtěla, abych skončil. Stála nade mnou a říkala: ,Vidíš to? Tak už toho necháš!` Za týden zjistíte, že toho nenecháte, ať se děje, co se děje. To jsou první reakce ženy, která vás radši vidí naživu a zdravýho, než abyste se trápil. Když bylo během finále počasí, rejpal jsem se v zahrádce a mohl jsem i před zápasem posekat trávník a porušit rituál, protože mi bylo jedno, jestli vyhraje Slavia nebo Vary. Ale bez hokeje si nedokážu život představit, ať na jakékoliv úrovni. Po měsíci vidím, že nevím, co bych dělal, kdybych ho neměl. Je pro mě jako droga. Chci ho dělat, dokud se udržím na bruslích. Až do hrobu." * Zdravotní potíže ze stresu měl nedávno i Vladimír Růžička... "To je přitom mladej kluk. Mohli bychom si o tom popovídat, ale já nesnáším lidi, kteří pořád mluví o nemocech. Chápu, že někteří mají opravdu závažné problémy a chtějí se někomu svěřit, ale vážím si statečných lidí, kteří o sobě moc nemluví. Zdravotní problémy mají navíc často i normální lidi. Třeba můžete být zodpovědný manažer, nebo jste ve firmě, která bankrotuje a vy musíte živit rodinu. To jsou těžké situace, které asi k životu patří. My třikrát týdně vystoupíme na pódium a musíme reagovat na hráče. A když není pohoda, organismus to filtruje a odrazí se to." * Přemýšlíte o tom? "Mám specialistu, Mariana Jelínka. (směje se) Je vždy emočně na správné vlně. Já asi ne, prožívám to, i když mě všichni pokládáte za klidného trenéra." * Už ne. "Tak je to dobrý. Nálepku jsem ze sebe strhnul, ale chci ji zase zpátky." * Vy i Růžička jste se svými kluby hodně srostlí. Když se nedaří, je to na škodu. "Ale sledoval jsem Vláďu a myslím, že se trochu zklidnil. Dřív tam lítal, do všeho kopal a řval kolem sebe jako uragán. Zklidnil se. Asi to jde. Když to dokázal on, musím i já. Snad se to povede." * Na rozdíl od doby před dvěma měsíci teď vypadáte opravdu spokojeně. (rozesměje se) "Spokojeně, jo?" * Ano. Cítíte to i uvnitř? "Určitě. Potřeboval jsem si po sezoně odfouknout. Radši bych hrál, ale nebylo nám to souzené. Šesté místo není pro Spartu úspěch, ale mohla dopadnout i hůř. V předchozích sezonách jsme byli daleko níž a nevím, co by s tímhle mužstvem udělalo, kdybychom se zase propadli. Jestli by nás to nakoplo, nebo bychom se podělali a nebyli schopní z toho vybřednout, jako Pardubice." * Byla to nejtěžší sezona z těch tří? "Z těch tří určitě. Bylo tam světýlko na třetí zlato, ale nebudeme si nic nalhávat, věděli jsme, že za dva roky odešli klíčoví hráči, kteří dělali výsledky. Střední a mladší hráči se měli nastartovat, ale nebylo to ono. Tlak od vedení sice nebyl, ale sami jsme s Marianem cítili problém. Chtěli jsme dělat maximum a věřím, že i někteří hráči. Ale každý den jste sem chodil a v kabině nebyla pozitivní odezva, abyste přišel z ledu a řekl jste, že je to dobrý. Nebo jsme udělali dva zápasy a třetí nebyl. Nebo jste se nadechoval a posadil jste se znovu na zadek. To bylo vyčerpávající." * Přesto máte prý velkou chuť do příští sezony. Protože věříte, že přijdou dobří hráči? "Nechci říkat, že vyhrajeme titul. Dvakrát jsme ho udělali s mužstvem, od kterého se to nečekalo. Ale věřím, že nějací hráči přijdou." * Jak by se vám líbila jména jako Kratěna, Broš nebo váš syn David? "Líbila. (usměje se) Dělali jsme všechno pro to, aby tady Ondra Kratěna před rokem zůstal. Brošák se u nás vypracoval do centra vysoké úrovně a po třech letech ve Finsku uvažuje o návratu. Všichni včetně Davida by byli pro Spartu atraktivní a hlavně potřební pro vnitřní sílu kabiny, kterou kolem sebe umí vybudovat." * Jistou posilou je kromě Jakuba Koreise zatím jen Tomáš Pöpperle. Těšíte se, že vytvoří konkurenci pro Tomáše Dubu, kterému nevyšlo play off ? "Těším. Sice se říká, že mužstvo má mít jasnou jedničku, ale oni můžou vytvořit dobrou dvojici. Musí být mezi nimi konkurence a nemusí se děsit, že jeden bude chytat a druhý bude koukat. Růst potřebují oba. Tomáš Pöpperle měl před dvěma lety dobrou sezonu v Eisbärenu a je škoda, že se letos zranil. Ve Spartě může dokázat, že na NHL má." * Chtěl byste někdy ze Sparty odejít, nebo už v ní chcete dokončit kariéru? "Když skončím ve Spartě, skončím úplně. Nechci se nikam plahočit. Nechci říkat, že tu budu na jakékoli pozici, ale budu dělat klidně i mládež." * Až budete mít pocit, že áčku nemáte co dát, šel byste i k juniorům? "Ten pocit můžete mít velice rychle. Určitě by mi to nevadilo. Ale hlavně bych chtěl, aby se Spartě dařilo. Nemusí se vyhrát titul, ale lidi mají být spokojení, že jim hráči přinesli hezké zážitky." * Teď se chystáte na dovolenou. Loni jste byl v Dominikánské republice. Kam pojedete letos? "Na stejné místo. Zalíbilo se mi tam." * Co nejvíc? "Moře a klima. Karibik je parádní. Jak je to na fotkách, tak i ve skutečnosti. Nikde nejezdím po žádných památkách, ale těch dvanáct dní se plácám u moře na pláži. Maximálně hraju tenis. Už loni jsem se rozhodnul, že tam zase pojedu. Domorodci jsou bezprostřední, a i když turismus je tam delší dobu, návštěvníků si váží a jsou pohodoví." * Manželka to schválila? "Schválila. Ale letos se mnou byla nuda, tak radši přemluvila kamarády a kamarádky a jede nás šest nebo sedm. Nebudu se muset starat o zábavu a jako celou sezonu něco řídit a někoho přemlouvat. Odpočinu si." * Co budete dělat po večerech? "Sednu si, dám si skleničku vína, a když bude chuť, také doutníček. Ten je po ruce vždycky. Koukám na moře, jak se houpe měsíc a je vlahý večer. Neblomcám po žádných obchodech, ale užívám si." *** FRANTIŠEK VÝBORNÝ 54 let Ve Spartě: 1994-96, 1998-2001, 2005-? Další trenérská kariéra: 2001/02 Havířov, 2002-04 Litvínov, 2004/05 Pardubice (rezignoval po 7. kole a odešel do Jesenice), 2005 Jesenice, zároveň trénoval reprezentaci Slovinska Největší úspěchy: tituly 2000, 2006, 2007 (všechny se Spartou)