Vampola jako Bambula

Nad pozvánkou do národního týmu ale neváhal. „Jsem rád, že zase všichni kolem mě mluví česky,“ usmívá se šestadvacetiletý útočník.

Však jste také před odchodem říkal, že rusky neumíte ani slovo…
„Jo, byl jsem tam nejdřív za diváka. Teď už je to ale lepší. Nějaký slovíčka jsem pochytal.“

Vampola: Polepším si o hodně >>>

Určitě sprostá…
(usmívá se) „Samozřejmě. Ale už umím říct i dobrý den, děkuju. Takové ty zdvořilosti. Se všemi základními věcmi mi tam pomohli čeští kluci. Teď bude hlavně důležité, abych se naučil azbuku.“

Vampola bude hrát za ruskou Ufu >>>

V azbuce vypadá zajímavě vaše příjmení, viďte?
„Jo jo. Jako Bambula. (usmívá se) Zatím si z toho nikdo srandu nedělal, ale sám jsem se tomu docela zasmál.“

Ještě v Ufě přežíváte v hotelu?
„Už budu mít svůj byt. Ale stejně většinu času trávíme na báze. Buď jsme na zimáku nebo tam. Hokej, odpočinek, jídlo. Nic víc se tam dělat nedá.“

Alespoň město jste si prošel?
„Ani ne. Právě kvůli tomu, že na nic kromě hokeje není moc čas. A pak proto, že je tam zima.“

Nakoupil jste teplé bundy?
„To jsem stihl ještě v Česku. A zatím mi zima nebyla.“

Bude to horší, ne?
„Říkají, že jo. Teď je tam tak minus pět, prý to ale má klesnout až na minus třicet. Tak uvidím, bude to asi těžký. (usmívá se) Takovou kosu jsem ještě nezažil.“

V KHL mohou hrát v zápase jen čtyři cizinci a v Ufě vás je teď pět. Kromě Čechů ještě kanadský obránce McCarthy. Určil trenér po vašem příchodu klíč, jak se budete střídat?
„Já jsem zatím hrál všechny zápasy, co jsem mohl. Ten Kanaďan tam měl končit, ale zranili se asi tři nebo čtyři beci ze základní sestavy, tak tam pořád je. Nevím, jak to budou řešit, to je asi věc trenéra. Když půjdu do zápasu, musím se soustředit, abych hrál naplno. A když nepůjdu, nedá se nic dělat. Ale zatím jsem tohle neřešil, m netakže si nestěžuju.“

Nastupoval jste právě na úkor McCarthyho, ale jeden zápas jste hrál i místo Leoše Čermáka…
„To měl Leoš nějaké problémy s hlavou, dostal ránu. Proto nehrál.“

Nebude mezi vámi zlá krev, když jste přišel vlastně navíc?
„Myslím, že ne. My Češi se navzájem známe, nebudeme si přát nic špatnýho. Víme, o co jde. A až se uzdraví ti beci, myslím, že budeme hrát všichni čtyři. Ale jak jsem řekl, je to věc trenéra.“

Jaký jinak zatím máte z ruského angažmá pocit?
„Přiznávám, že zezačátku jsem z toho měl strach. Hned po příjezdu jsem byl ve stresu a unavený. Neuměl jsem řeč a čeští kluci byli jediní, koho jsem znal. Oni mi pomohli, čímž mi to hodně usnadnili. Postupem času jsem se rozkoukal a díky tomu, že jsem začal hrát zápasy a byl pořádně s týmem, se to začalo zlepšovat.“ týme

Tři zápasy jste hrál s hvězdným Alexandrem Radulovem. Také jste poznal, jaký je to v dobrém slova smyslu blázen?
„Jo, on je pořád hrozně aktivní. Všechno dělá naplno, střílí… Jako by byl napuštěný energií.“

Něco jako vy?
(usměje se) „Jo, taky jsem takový. Ale teď se musím trošku krotit, protože jsem tam nový. Spíš se rozkoukávám a snažím se odehrát si to svoje.“