Forsberg: Jágr byl mnohem lepší

Šestatřicetiletá legenda včera cestovala leteckým speciálem s českým týmem. Při letu z Jönköpingu do Helsinek na další pokračování Karjala Cupu pospávala. „Jo, spáč jsem velký,“ říkal pak hvězdný útočník. Na žádost Sportu o interview ochotně kývl už na letišti. „Stavte se po tréninku, uděláme to.“

Po něm přišel, jak slíbil. Ihned s úsměvem podal ruku. Rozhovor pak začali poslouchat i finští reportéři, a dokonce také jeden švédský. A to i přesto, že probíhal v angličtině. Forsberg vyprávěl se zaujetím, rozhodně to neodbýval frázemi.

Jaké to pro vás bylo, když jste se v letadle potkali s českými hráči, které jste den předtím porazili?
„Nebyl to nijak drsný fyzický zápas plný střetů, takže si nemyslím, že by kvůli tomu panovala v letadle nějaká bojovná nálada.“ (usměje se)

Největší hvězda švédského týmu. • Jaroslav Legner - Sport

Vyspal jste se dobře?
„Jasně, jsem totiž největší spáč ze všech hráčů. Tohle jsem se naučil v zámoří. Jakmile sednu do letadla, ihned zaberu.“

Ptám se proto, že čeští maséři byli vzadu v letadle docela hluční. A seděli hned vedle vás.
„Vidíte, to máte pravdu. Byli slyšet. (smích) Ale já i přesto chrněl.“

Hvězdný útočník Jaromír Jágr hraje v KHL. Může vás zrovna on inspirovat?
„Je pravda, že ruská liga udělala velký krok dopředu, je to jedna z nejlepších soutěží na světě. Získala velká jména, třeba právě Jágra. Stačí se jenom podívat na to, jací hokejisté jsou tady na Karjale. Spousta z těch nejlepších působí právě v Rusku. Ale těžko říct, co bude se mnou.“

Byl jste překvapený, že tam Jágr z NHL odešel?
„Myslím si, že většina lidí tohle nečekala. Ta zpráva přišla zničehonic, ale to se musíte spíše zeptat jeho, proč tam šel. Tohle já moc nevím.“

Měl před sebou novou výzvu, jak s oblibou říkají hokejisté.
„Je pravda, že v NHL hrál už hrozně dlouho, prožil tam báječnou kariéru. Třeba chtěl zkusit něco jiného. Stoprocentně je to pro KHL velké jméno.“

Hvězda Švédska znovu při příjezdu na zápas. • Jaroslav Legner SPORT

Někteří fanoušci v Evropě se mohli v minulých letech hádat, kdo byl v NHL lepší hráč. Jestli vy, nebo právě Jágr. Co byste k tomu řekl?
(udiveně) „Srovnávat mě s ním? (kroutí hlavou) Myslím si, že Jaromír byl neuvěřitelný hráč, což jsem mohl na vlastní kůži poznat, když jsem proti němu hrával. Hlavně v devadesátých letech. Nemyslím si, že jsem by tak dobrý jako on. On byl jistě jeden z nejlepších hráčů, kteří v NHL v posledních letech nastupovali. Možná ho trochu zastínili jenom Wayne Gretzky nebo Mario Lemieux. Ale jinak? Podívejte na to, co v NHL dokázal. A jaké dal nádherné góly... (obdivně) Takže před ním musím smeknout. Kdybych si tedy měl vybrat mezi sebou a jím, vyberu jeho. S velkým náskokem.“

Ale vy máte dvě olympijská zlata, on jenom jedno.
„Také záleží na tom, v jakém jste týmu. Navíc jsem měl štěstí, že jsem se dostal do výběru už v roce 1994, když ještě nemohli hrát hráči z NHL. No a potom jsme vyhráli v Turíně v roce 2006, kdy jsme dali dohromady taky super mužstvo. Tohle se těžko srovnává. (na chvilku přemýšlí) A kolikrát vlastně Jágr vyhrál mistrovství světa? Jednou, dvakrát?“

Jednou, v roce 2005 ve Vídni.
„Aha... A Stanley Cupy má dva, ne?“

Ano, oba s Pittsburghem v letech 1991 a 1992.
„Je to borec. (směje se) Já jsem ho ale v této sezoně vlastně neviděl hrát v žádném zápase, ani nevím, jak se mu daří a jak je dobrý. Ale dává góly a sbírá body, takže to musí být pořád skvělý hráč.“

Peter Forsberg během rohovoru. • Jaroslav Legner SPORT

Pokud jde o vás, kde čerpáte pořád tolik energie na to, abyste se neustále po vážných zdravotních patáliích pokoušel o návraty mezi elitu? Protože hokej milujete?
„Je pravda, že někdy po roce 2000 jsem prožíval těžké časy. S Coloradem se nám dařilo, šestkrát ze sedmi let jsme se dostali do semifinále, ale těch zápasů jsme měli opravdu strašně moc. Takže už jsem toho měl plné zuby, hokej mi lezl krkem. Nestíhal jsem nic okolo, prostě jsem jenom hrál. Pokaždé jsem nastupoval s tím, že už to může být poslední zápas. Ale pak... (přemýšlí) Dal jsem si půlroční pauzu, protože jsem měl něco s kotníkem. A teprve v tu dobu jsem si uvědomil, jak moc mi hokej chybí. Zjistil jsem, že bez něj prostě nemůžu být a jaké jsem předtím měl štěstí, že jsem mohl hrát. Potom jsem si tedy řekl, že hokej je přesně to, co chci dělat. A že nikdy nebudu spokojený, když se na ledě už neobjevím.“

Jenže kvůli chronickým problémům s kotníkem to nejde tak lehce...
„Jasně, od té doby jsem zažil dost patálií a upřímně říkám, že kdybych před pěti šesti lety měl křišťálovou kouli a věděl, jak těžké období budu mít před sebou, asi bych s hokejem už praštil. Ale teď jsem zase zpátky a chci vědět, jestli ještě můžu hrát.“

SITA

Sníte o tom, že byste si zahrál i na olympiádě ve Vancouveru?
„Řekl bych to takhle – moje touha je prostě hrát hokej. Ať to bude kdekoliv, budu šťastný. A jestli se představím na olympiádě? To záleží, jestli na ledě budu schopný předvádět to, co chci. Uvidíme. Nechci hrát, pokud se nebudu cítit na sto procent zdravý a zjistím, že ze sebe nevydám všechno, co je ve mně. V tom případě radši skončím úplně. V hokeji jsem toho zažil už dost, takže nebudu nějak extrémně těžce nést, když se ráno probudím a zjistím, že už prostě hrát nejde. Uvidíme, co se stane po víkendu.“

Takže platí, že po dvou zápasech na Karjale oznámíte, co s vámi bude?
„Ano, ale není to stoprocentní. Nemám rád, když sám sebe dostanu do situace, že se musím rozhodnout. Každopádně to ale chci rozseknout co nejdřív.“

Už jste nakloněný k nějaké variantě?
„Když dospěju k rozhodnutí, že musím s hokejem praštit, prostě to přijmu. Mám čisté svědomí a vím, že jsem udělal dost pro to, abych se ještě vrátil. Na ledě se cítím relativně dobře, nepřipadám si, že je mi padesát. (usměje se) Záleží jenom na zdraví.“

Co od sebe v těch dvou zápasech očekáváte?
„Nezáleží mi na tom, jestli budu hrát skvěle, přeci jenom jsem předtím na ledě dlouho nebyl, hlavní je, jak na tom bude moje tělo.“

Je tady v Helsinkách spousta pozorovatelů z ruské ligy. Víte o tom?
„Nevím, kdo tady je. Tohle neřeším. Nejsem ve fázi, že si vybírám klub, v němž bych mohl hrát.“

Vy nejste v kontaktu s žádným týmem?
„Vůbec ne. Není nutné, abych se bavil s nějakými manažery, když nevím, jak budu hrát. Tímhle problémem už jsem si prošel tolikrát. Už to vypadalo, že budu hrát, pak to zase nevyšlo. Takže do té doby, než se to vyjasní, nechci vyjednávat s nikým. Abych ho pak nezklamal. Když budu zdravý, nemám strach, že bych si nenašel tým.“

Jaké to pro vás je být největší hvězdou na turnaji?
„Možná na papíře ano. Ale když se podíváte na to, jak jsem hrál proti vám Čechům, tak bych sám sebe za největší hvězdu rozhodně nepovažoval.“ (usměje se)