BLOG - Loni v Londýně nabádal Tomáš Berdych členy svého týmu: Všichni se musíme zlepšit jen k tomu, abych se udržel na současných pozicích. Po dvanácti měsících může říct: Svůj úkol jsme splnili.
Sezonu 2011 končí jako sedmý hráč světa, jen o místo hůř než loni. O čem to svědčí? Že zvládl náročnou obhajobu finále Wimbledonu i semifinále Roland Garros, o čemž mnozí pochybovali. Slýchával, že volným pádem poletí do druhé nebo třetí desítky. Všechny umlčel.
Smůlu sice mají i ti optimisté, kteří věřili, že v něm český tenis našel nového Lendla. I za výborného hráče top ten bychom ale měli být v téhle éře velikánů rádi.
„Berďa“ ukázal, že nestojí na místě. V prvním půlce roku sice stagnoval, pak se však významně zlepšil. Konečně se sžil se svou pozicí v top ten. Je evidentní, jak dospěl.
Výsledek? Letos vyhrál nejvíc zápasů v životě, vydělal si nejvíc na prize money, předváděl nejkonzistentnější výsledky kariéry.
Černou skvrnou jsou grandslamy, na nichž neuspěl. Jen jedno čtvrtfinále (Australian Open) je na borce jeho kalibru málo.
Sám to dobře ví. A vsadil bych se, že až si bude psát seznam cílů pro 2012, turnaje velké čtyřky a olympiáda budou na prvních místech. Jinak tomu být nemůže. V šestadvaceti letech je na vrcholu sil, tak ať kráčí kupředu jako dosud.
Související články
