Co přineslo biatlonmánii? Odbourání balastu a 100 % adrenalin
Tenista Radek Štěpánek kdysi vzpomínal, že slavnou daviscupovou řež proti Ivu Karlovičovi začali známí sledovat na dovolené v cizině a jeho vítězný mečbol už viděli doma u televize. Na přesun měli dost času, vždyť se hrálo 5 hodin a 59 minut. Úsměvná historka dokumentuje, proč dnes tenis zuřivě hledá formu, jak zkrátit zápasy, jež se někdy táhnou jak žvýkačka, a při kterých dnes skoro o nic nepřijdete, pokud si uvaříte kafe nebo rovnou vyluxujete celý byt.
S hromadami nezáživného balastu, jež jsou k vidění na fotbalových trávnících či v hokejových arénách, se potýkají i v Česku nejvýsadnější sporty. Biatlon, to je jejich přesný opak. Ideální televizní sport pro třetí tisíciletí, jenž vás od startu vcucne do děje a vyplivne vás plné zážitků nejpozději do hodiny. Bez debat nejatraktivnější zimní odvětví.
Přesně tohle žádá nová generace konzumentů vychovaná internetem ke klipovosti. Mileniálové, jak se jim říká, neudrží pozornost dlouho a vyžadují, aby se neustále něco dělo. Pokud akci nedostanou, bez milosti vynesou svůj verdikt zmáčknutím vypínače či přepnutím na jiný kanál. V tomhle boji o diváka třímá biatlon mnoho trumfů.
Dokáže nabídnout divadlo, které vás nenechá vydechnout od začátku do konce. Sport, který v podání lovců zvěře vznikl někde na zasněžených norských pláních, je pečlivě vysoustružen do takřka geniálního produktu.
Jen kolik zápletek zvládne biatlon v krátkém časovém úseku nabídnout. Jedna chyba na střelnici, Koukalová musí kroužit extra 150 metrů. Sakra, vše je ztraceno. Anebo ne? Nádech, výdech. Tak jak ve vysoké tepové frekvenci střílí závodníci, podobně sledují jejich počínání i diváci. Největší hvězda může na poslední chvíli vybouchnout, outsider zase zazářit. Do poslední chvíle nikdo nemá své jisté. Jde o čistý adrenalin.
Málo se připomíná, že biatlon patřil dlouhá léta pod federaci moderního pětiboje. Samostatná organizace IBU vznikla až v roce 1993. Tehdy se probudil spící obr, jenž ochotně a pružně vycházel vstříc televizní atraktivitě. Zatímco tradiční sporty jako fotbal, hokej či tenis připomínají dinosaury, kteří nejsou schopní zareagovat na novou dobu, biatlon je štikou, jež se dokáže výborně prodat.
Dnes nejatraktivnější stíhačky a závody s hromadným startem pomalu vytlačily klasický individuální závod (muži 20 km/ženy 15 km). Místo lehce strnulého zápolení hlídek vznikla smíšená štafeta. Jezdí se na krátkých okruzích, které dokáže televizní technika pokrýt skoro do posledního metru.
Jestliže je současné klasické lyžování redukováno na otevřené přebory Norska, v biatlonu excelují Němci, Francouzi, Rusové, Italové a dnes už také Češi. I je dostala biatlonmánie.
Bavme se dál.
