Máme za sebou dvě víkendové porážky. Oba zápasy (s Devils i s Rangers) jsme hráli odpoledne, od jedné hodiny amerického času. A co jsem tady slyšel celkovou bilanci, tak z utkání, které startují takhle brzy po obědě, jsme vyhráli jeden a šest prohráli...
No tak to je hrozná bilance, to jsem ani netušil. Možná jsme v tu chvíli zvyklí ještě spát a takhle to vypadá i na ledě. Podobně to probíhalo hlavně v sobotu, kdy jsme doma s Devils prohrávali po první třetině už 0:6. V tu dobu jsme si opravdu dopřávali ještě tradiční odpolední spánek.
Po basketbalu není moc kvalitní led
Pokud jde o mě osobně, tak přiznávám, že mně při těchto odpoledních zápasech nevyhovuje hlavně led. Není kvalitní a bojím se o třísla. Ještě večer se totiž v halách hraje basketbal, takže není moc času do druhého dne udělat dobrý led. Není ani rozbruslení, akorát sundají palubovku a jde se na to. Není ani čas to moc namrazit, takže možná i proto jsem se dvakrát už při těch odpoledních zápasech v sezoně zranil...
Tentokrát třísla drží, ale těžko říct, jestli už to bude všechno v pořádku. Předtím jsem byl taky v klidu několik zápasů a obnovil jsem si to až později. Takže tomu musím nechat čas, každopádně věřím, že už to vydrží. Osobně jsem pro to udělal maximum, během dlouhé přestávky kvůli All Star Game jsem nohu hodně posílil.
Hlavně musíme začít vyhrávat
Po dvou porážkách není psychika nejlepší. Jde o to, abychom prohry co nejrychleji zastavili. Jakmile by měly pokračovat, může z toho být pořádný průšvih, protože ono se to nezdá, ale boj o play off bude ještě tuhý a zajímavý. Stačí nějaká delší série špatných výsledků a tým se zničehonic propadne dolů. Což si dobře uvědomujeme.
Rangers hrají hrozně nepříjemně
Musím říct, že Rangers, s nimiž jsme prohráli v neděli, hrají fakt dobře. Mají hodně nepříjemný styl, nedají soupeři vůbec žádný prostor. Jejich útočníci se ve vlastní třetině stahují až úplně k bráně, takže když hrajeme okolo branky nebo v rozích, nastupujeme pořád proti pěti hráčům. Nechávají naše obránce volné a všichni se stahují k bráně. Ale na druhou stranu – když to nahrajeme našemu bekovi, oni k němu umí vysprintovat tak rychle, aby nemohl vypálit. A blokují střely. Takže proto mají nejvíce blokovaných střel. Celkově jim to funguje, hrají svůj styl a čekají na brejky. Kdežto my tři útočníci neustále hrajeme proti pěti hráčům... No a taky je třeba vyzdvihnout jejich gólmana Henrika Lundqvista, ten chytá fakt skvěle, dlouhodobě prokazuje výbornou výkonnost.
Gagner? Skvělý výkon, klobouk dolů...
Taky jsem pochopitelně zaznamenal, jak útočník Sam Gagner z Edmontonu během jednoho utkání nasbíral osm bodů (4+4). To je fakt skvělý počin a vím jistě, že se to nebude stávat každý den... Je to obdivuhodný výkon, klobouk dolů. Není to rozhodně v dnešní NHL žádná hračka. Je to o to zajímavější, že do té doby dal v sezoně jenom pět gólů. A teď přišlo tohle... Tady je vidět, že je to všechno v hlavě. Když je člověk v laufu, prostě mu vyjde všechno. Když si nevěří, nepadne mu tam nic. Tak to v hokeji chodí.
Narozeniny? Nedělejte z toho žádné haló!
A že mi bude příští týden čtyřicet let? Hlavně z toho nedělejte v Česku žádný haló. Je to jenom věk, nic víc. Vůbec o tom zatím nepřemýšlím, program máme tak nabitý, že nebude čas ani na žádnou oslavu. Navíc já na tyhle věci moc nejsem. A jsem tady od toho, abych hrál hokej. Ne, abych něco oslavoval...
Související články
