Jaromír Jágr kompletuje úžasný hattrick ve čtvrtfinále mistrovství světa a Česko zaplavuje hokejová euforie. Všichni oslavují hráče s číslem 68, Staroměstské náměstí je vzhůru nohama a křepčí včetně českého prezidenta, který si možná po ostudě v Chile potřeboval vylepšit image. Komentátoři se předhánějí v Jágrově chvalozpěvu, bratislavskou arénou duní pokřik: „Jááarda Jágr.“
A v téhle chvíli, v této atmosféře, minutu po zápase, zastaví Jágra komentátor České televize. Všichni tak nějak automaticky čekají, že hlavní hrdina si tuhle chvilku, kdy se může oprávněně cítit na vrcholu světa, patřičně vychutná.
A pak Jágr spustí a odkryje tajemství své velikosti. „Tři góly člověk nedá každý den, to je fakt. Ale já musím říct, že jsme dneska zvlášť na začátku nepodali bůhvíjaký výkon. Nebýt skvělého Ondry Pavelce, kdo ví, jak by to dopadlo. Trochu mi připomínal Hašana v Naganu.“
 Čeští hokejisté měli důvod slavit • Foto Pavel Mazáč (Sport) |
Falešná skromnost? Ale vůbec ne! Tenhle chlapík je prostě a jednoduše neskutečný formát.
Během let vyzrál jako to nejlepší víno. Dobře ví, že dál člověka posouvá především pokora a touha být stále lepší, učit se z chyb.
Jestliže dřív jste na Jágrovi mohli obdivovat především geniální hokejové kousky a smysl pro humor, teď před Vámi stojí kompletní osobnost, jakou český hokej ještě neměl. Vzor, hrdina, idol, vyzrálý muž se vším všudy.
Co dodat? Jágr letos nemusí probouzet a burcovat polomrtvý český tým tak jako před rokem. Rozjetou českou mašinu vede turnajem jinou cestou. Co se však nemění? Vede ji ke stejnému cíli. Ke zlatu!
