Hübschman přestřelil. Za jízlivost se přece body neudělují
Realizační tým fotbalové reprezentace se musí změnit a začít fungovat lépe, tvrdí šéf FAČR Miroslav Pelta. A já dodávám: Změnit se musí i uvažování a postoje některých hráčů. Příkladem je pro mě Tomáš Hübschman, kterému o víkendu „ruply nervy“ při obyčejném rozhovoru.
Výbuch hněvu, arogance a naprostá lhostejnost, se kterou fanouškům vzkázal, že na rozdíl od nich mu porážka Kypru, která sebrala Čechům poslední naději, byla naprosto ukradená, ukazuje, že „blbá nálada“, jež kolem sebe kdysi šířil Milan Baroš, z národního týmu ještě nezmizela.
Hübschman přitom v pátek svým prvním gólem po dvanácti letech v reprezentaci přispěl k vítězství nad Maltou, a když jsem ho pak o den později po dopoledním tréninku oslovil s žádostí o krátký rozhovor, neměl důvod být naštvaný. Navzdory vyřazení nemusel čelit žádné kritice.
Přesto to neunesl. „Mně je to úplně jedno. To jsme se měli pověsit v autobuse, když jsme se to dozvěděli?“ vmetl mi do tváře, když mluvil o momentu, který Česko definitivně připravil o baráž. A pokračoval: „Když mě budete pokládat takové otázky, pokračovat v reprezentaci nebudu.“
Pro ty, co se Hübschmana na Twitteru zastávají a mně vyčítají, že „na blbou otázku patří blbá odpověď“, připomínám, že jsem mu kladl jen dvě legitimní otázky.
1) Jak tým prožíval bláznivý večer, během něhož nejprve jeho zdánlivě utopická naděje na baráž nečekaně vzrostla, aby nakonec po porážce Kypru na Islandu úplně zhasla?
2) A má už on sám na rozdíl od Rosického zcela jasno, jestli chce v národním týmu pokračovat, což ani u něj vzhledem k jeho věku nemusí být zcela automatické?
Otázky jsem mu pokládal bez sebemenšího náznaku výčitek, bez jakéhokoliv kritického tónu.
Přesto Hübschman nepochopitelně vypěnil a udělal přesný opak toho, na co je zvyklý ze Šachtaru Doněck, kde je od něj vyžadován profesionální přístup – tak jako od nás novinářů.
Zatímco ostatní hráči v čele s Petrem Čechem ochotně a zajímavě vyprávěli, jak průběžně sledovali zbylé klíčové výsledky, které už téměř nepodstatnému duelu s Maltou dodaly alespoň nějaký náboj, dvaatřicetiletý záložník mi podrážděně vyčítal, že „mě to zajímá víc než jeho“.
Co ho k tomu vedlo, netuším. Ale vím jistě, že pokud i Hübschman jako jeden ze starších hráčů radil Peltovi, co udělat, aby fiaskem neskončila i příští kvalifikace, měl by začít sám u sebe. Za jízlivost a aroganci se totiž body nedávají.
