Philipp Lahm
20. listopadu 2021 • 18:00

Xavi zpět v Barceloně? Doba se změnila, fotbal je jiný, jde o auru

Autor: Philipp Lahm
Vstoupit do diskuse
0
Video se připravuje ...
TOP VIDEA
Plekanec promluvil o Kladně: Když se pořád opakují stejné chyby, tak…
Od smutné fotky ke slovenskému snu: Česko je pragmatičtější, říká Smetana
VŠECHNA VIDEA ZDE

„Pohledy fotbalisty“ je sloupek Philippa Lahma v německém internetovém magazínu Zeit Online. Kapitán mistrů světa a turnajový ředitel EURO 2024 v něm analyzuje fotbalová témata a hovoří o jejich strategické důležitosti pro společnost, ekonomiku a politiku. Sloupek je publikován v několika evropských zemích ve vybraných médiích, mezi která patří i deník Sport. Dialog s Lahmem vede sportovní redaktor Zeit Online Oliver Fritsch, pro Sport Magazín a iSport.cz přeložil David Pávek.



Xavi je zpět. Barcelona se s ním v roli trenéra chce vrátit ke své nejlepší éře. Díky své technice a přehledu byl Xavi fotbalista světové extratřídy, hrál strategicky, vždy myslel na celý tým. Podporoval svoje spoluhráče, vždy našel správné řešení. Vypadal, jako by ho nikdy nešlo odstavit od míče, i když byl obklopený protihráči.

Když byl Xavi v nejlepších letech kariéry, španělský národní tým byl prakticky neporazitelný. Vyhrál EURO, mistrovství světa, pak zase EURO. Na dvou evropských šampionátech v letech 2008 a 2012 Xavi nahrál na čtyři góly. Během téhle doby také s Barcelonou dominoval v Lize mistrů, kterou dvakrát vyhrál a čtyřikrát došel aspoň do semifinále. „Byl to nejlepší tým, se kterým jsme se kdy utkali,“ řekl trenér Manchesteru United Alex Ferguson po prohraném finále v roce 2011, v době, kdy tiki taka byla na vrcholu.

V záloze Xavi perfektně doplňoval Andrése Iniestu. Xavi byl metronom, Iniesta přenašeč míče. Měli podobné rozdělení práce jako Luka Modrič a Toni Kroos, kteří s Realem Madrid vystřídali Barcelonu na špici klubového fotbalu. Xavi s Kroosem sdílí vysokou kvalitu dlouhých přihrávek.

Xavi perfektně zapadl do filozofie Barcelony. Pod vedením Pepa Guardioly Xavi, Iniesta, Puyol a Messi, v té době nejlepší fotbalisté světa, ztělesňovali ideu, že každý hráč může dělat vše. Společně povýšili balanc mezi útokem a obranou na úplně novou úroveň.

Tehdy jsem mohl do Barcelony přestoupit. Byla by to skvělá zkušenost, sdílet hřiště s takovými ikonami. Vzpomínám na to se slzou v oku, ale i s úsměvem. Jsem kluk z Mnichova, takže jsem vždycky chtěl vyhrát Ligu mistrů s mým klubem, s Bayernem. Nikdy bych si neodpustil, kdybych u triumfu ve Wembley v roce 2013 nebyl. Mimochodem, Barcelona v té době byla vzorem pro celý svět i v jiném ohledu – klub měl jako hlavního sponzora na dresu charitativní organizaci UNICEF.

Ale časy se změnily. Barcelona naposledy vyhrála Ligu mistrů v roce 2015. Od té doby nebyla ve finále, a do paměti fanoušků se zapsala spíš velkými prohrami: 2:8 s Bayernem, 0:4 v Liverpoolu, 0:3 v Římě, 1:4 proti PSG a naposledy 0:3 v Lisabonu. To je stinná stránka fotbalu, který závisí na nejlepší technice a nejvyšší úrovni herní inteligence od všech hráčů, ve kterém ale není prioritou fyzická stránka. Občas se obrátí proti vám.

Sláva Barcy už není taková. Dominantní styl se 70procentním a vyšším držením míče je často zpochybňován. Už v letech 2010 a 2012 Inter Milán a Chelsea zabarikádovaly branku a vyřadily Barcelonu v semifinále. Dnešní týmy perfektně zvládají přístup, při kterém jsou všichni hráči za balonem. Jediné, co proti tomu pomáhá, jsou góly, které zdůrazňují fyzickou stránku hry – standardky, protiútoky a podobná brutální řešení.

Fotbal se stal rychlejším, robustnějším, fyzičtějším sportem. I Guardiola se tomu v Manchesteru přizpůsobil – jeho styl hry je pořád jasně rozpoznatelný, ale zároveň hraje defenzivněji. Fanoušci vědí, že novými hvězdami jsou hráči jako Trent Alexander-Arnold, Paul Pogba, Vinícius Júnior, Alphonso Davies nebo Erling Haaland – sportovci, kteří víc připomínají Usaina Bolta než 170 cm vysokého Xaviho.

Lionel Messi teď navíc hraje v Paříži. To je dalším důkazem nové ekonomické konkurence. V roce 2011 byly Barcelona a Real Madrid dva kluby s největším obratem, které z dálky pozoroval Manchester United (365 milionů eur), Bayern (320) a Chelsea (250). Teď vidíme ohromné investice na mnoha místech. V Evropě je kolem deseti klubů s ročním obratem kolem půl miliardy eur. Dvakrát tolik klubů soupeří o nejlepší hráče. Mnoho klubů je v rukách velmi bohatých majitelů, nejnovějším příkladem je Newcastle United.

Taková dynamika trhu ovlivnila i trenéry. I ti jsou teď najímáni jako hvězdy. Arséne Wenger, Alex Ferguson nebo Johan Cruijff se dřív stali ikonami svých klubů díky svým filozofiím. V bundeslize Christian Streich brzo oslaví deset let v roli hlavního trenéra Freiburgu. A kdo z vás si stále pamatuje Guye Rouxe, který trénoval AJ Auxerre od roku 1964 do 2000? Auxere a Freiburg jsou výjimky, kde jsou specifičtí kouči jako Roux a Striech vysoce respektování.

I Jürgenu Kloppovi trvalo čtyři roky, než dovedl Liverpool k titulu. Ale v současnosti je spíš výjimkou, že by trenér dostal na svou práci čas. Dva Xaviho předchůdci v Barceloně nevydrželi dohromady ani dva roky. Ti nejlepší trenéři jako Mauricio Pochettino, Thomas Tuchel, Antonio Conte nebo Carlo Ancelotti střídají kluby každé dvě nebo tři sezony, rotují mezi finančně nejvíce zabezpečenými kluby z Londýna, Madridu, Paříže. Je pro ně důležité vytvořit dobrou atmosféru a být zadobře s hvězdami.

Zinédine Zidane, který vyhrál s Realem Madrid mezi lety 2016 a 2018 třikrát v řadě Ligu mistrů, o sobě říká: „Takticky nejsem ten nejlepší trenér.“ On svůj tým vedl skrze auru. To je teď rozhodující faktor, nikoho dlouhodobý vývoj herního stylu. Liverpool dokonce při skladně základní jedenáctky spoléhá na umělou inteligenci.

Xavi má potřebné charisma. Existuje jen pár lidí, kteří naplnili ideály FC Barcelona tak jako on, a kteří ztělesňují úspěšné časy klubu. Teď je ale musí zopakovat pod úplně jinými podmínkami. Bude to mít složité.

FC Barcelona Vše o klubu ZDE

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud