Brambory jsou příliš hořkou tečkou jinak sladkého šampionátu
Prokletá Amerika. Stejně jako před jedenácti lety i na letošním mistrovství světa v Praze probudila český tým z medailového snu. Neúspěch na ledě sebou ale teď nese mnohem pozitivnější podtext. Česko uspořádalo fantastický šampionát, na který fanoušci dlouho nezapomenou.
Pokud jde o samotný hokej, diváci si nemohli přát lepší herce na českém ledovém jevišti. Kanada přivezla téměř olympijský tým – v Praze hrály hvězdy jako Crosby, Giroux, Seguin a takhle bychom mohli projet celou její soupisku. Trenéři kvůli přetlaku v sestavě museli odmítnout například Tavarese.
Ani Rusové nevzali turnaj na lehkou váhu a jejich největší útočná esa z NHL či KHL (Ovečkin, Malkin, Kovalčuk, Tarasenko) nechyběla.
I čeští hokejoví příznivci měli své hrdiny. Pozvánku neodmítl legendární Jágr, kapitánem pak byl pátý nejproduktivnější hráč NHL Voráček. Spoléhat se mohli i na jedničku Pavelce a na poslední chvíli dorazil Plekanec.
To všechno jsou jména, která mají v hokejovém světě velký význam a diváci českého šampionátu měli unikátní příležitost sledovat je na jednom ledě.
Jen těm českým fanouškům chyběla medaile, jistě jim ale v paměti utkví například čtvrtfinále s Finskem, ve kterém se Jágr blýskl dvěma góly včetně toho vítězného. Takový příběh jen tak z hlavy nedostanou.
Zklamání. Tak lze označit čtvrté místo. Ale o žádné fanatické tužbě po medaili nemůže být řeč. O2 arena se třásla pokřikem „kdo neskáče, není Čech,“ i ve třetí třetině utkání s USA, kdy soupeř vedl 3:0. Užili si ho i přes sportovní neúspěch.
Mistrovství světa proběhlo skvěle i po organizační stránce, pokořilo i rekord v návštěvnosti, což se zřejmě dlouhé roky dalším pořadatelům nepovede. Ale co diváky nadchlo nejvíc, byla zábava. Bohatý byl doprovodný program včetně dýdžeje, kytaristy či bubeníků, skvělé byly i spoty na kostce. Ale to hlavní: takové maskoty, jako byli Bob a Bobek, české prostředí asi ještě nevidělo. Jejich emotivní projevy dostávaly fanoušky do varu i záchvatů smíchu.
Čeští hokejisté se po posledním utkání nesmáli. Přesto budou s odstupem času na tento turnaj rádi vzpomínat. Stejně jako fanoušci. Tím šampionát ve skvělé atmosféře svůj účel splnil. Důležitější než samotný výsledek českého týmu tak je to, že hokejisté mohli leckoho inspirovat.
