Extraliga nezná vítěze, ale poraženého. Tím je disciplinárka
Bojuje se o titul. Je tu vrchol extraligové sezony. Ve finále se střetly ty nejlepší týmy základní části, v úvodních dvou duelech každý ukázal svou sílu. Stav série je nerozhodný 1:1. Průběh celého roku včetně play off ukázal, že i poražený si bude moct říct, že jeho strategie jde tím správným směrem. Jenže kdo si to říct nemůže, je vedení extraligy. Přesněji disciplinární komise v čele s Karlem Holým.
Do dnešního zápasu nezasáhne sparťan Lukáš Klimek za to, že v minulém utkání kopnul soupeře bruslí. Automaticky stojí jeden duel za trest ve hře, navíc vyfasoval další postih – řád je nekompromisní, v takových případech rozdává stopku na 5-10 zápasů a i ta nejnižší sazba znamená Klimkův předčasný konec sezony. To, jak Holý (a spol.) dosud rozhodovali, však bylo zcela nečitelné.
V úvodním finále se totiž udál jiný zákrok přesahující hranice přijatelného chování na ledě. Liberecký Martin Bakoš bodnul/seknul ležícího Jana Švrčka do krku a vyvázl s podmínkou. Před rozhodujícím šestým semifinále se zase nejvyšší soudce smiloval nad plzeňským Jakubem Jeřábkem, který sparťanského hráče píchnul koncem hole do břicha. Podle disciplinárky byl zákrok „veden nižší intenzitou a nebyl tolik nebezpečný“, přitom řád v obou případech mluví o zastavení činnosti na dva a více zápasů bez ohledu na (ne) úmyslnost. Prošlo to však hlavně proto, že si toho rozhodčí nevšimli a údery nezanesli do zápisu, v tom měl Klimek „smůlu“. Nebo spíš Jeřábek a Bakoš štěstí.
A není to v tomto play off poprvé, co Holý (ne)rozdal rozporuplné verdikty. Přešel semifinálový zkrat Michala Řepíka, jenž krosčekoval ležícího Matěje Stříteského. Naopak dvouzápasovou stopkou „ocenil“ sekání boleslavského Tomáše Urbana, když mstil faul na kapitána Davida Výborného. V předkole přitom brankář Zlína Libor Kašík po téměř totožném jednání chytal dál.
Holý se snaží co nejméně série ovlivnit, po jeho (ne)verdiktech však není jasná hranice zákroků, které na extraligové ledy nepatří. Tím se ale mantinely surovosti stávají zcela netransparentními. Nemluvě o sporu s rozhodčími, kteří si ve čtvrtfinále stáli za udělením trestu ve hře pro chomutovského Sergeje Pereťagina, zatímco Holý hit označil za čistý.
Ředitel soutěže Josef Řezníček tehdy hájil obě strany. Stál za Holým, na druhou stranu zdůrazňoval, že sudí tak museli rozhodnout vzhledem ke krvavému zranění. Ale je potřeba si uvědomit, že „neviditelný“ otřes mozku je mnohem nebezpečnější než tržná rána. Po tomto incidentu tak zůstává nejasné, kdy jde o nebezpečný úder do hlavy a kdy ne. Jestli je hráč bez stability částečně chráněný, nebo ne. Jestli útočník musí projevit zájem zahrát puk, či ne. Přitom ta hranice by ve vyspělé soutěži měla být jasná. V tuto chvíli však v nejvyšší české soutěži není.
Proto to nebude poražený finalista, kdo by potřeboval projít rekonstrukcí, ale disciplinární komise. Klidně i s Holým nadále v čele, ovšem od příštího ročníku s průhlednějším rozhodováním. Nehledejme Ameriku, se skvělou metodou přišel do NHL Brandon Shanahan, tehdejší ředitel bezpečnosti hráčů. Každý svůj verdikt vysvětlil na instruktážním videu, na němž zákrok rozfázoval a každou část popsal. Jednoduše v bodech vypsal argumenty pro své rozhodnutí. Jednoznačněji tak určil hranici, kdy fauly potřebují vyšší trest. A přesně to samé by potřebovala extraliga. Rozhodovat i podle toho, co bylo a nebylo zaneseno do zápisu, není správné. Pokud se nic nezmění, křivda se v hráčích bude kupit. A zákeřných zákroků přibývat.
