Jágrmánie? Nedivte se. Ani slzám loučícího se Petra Nedvěda
Můžete dokola opakovat, že toho Jágra je až moc… Zbytečné šílenství. Ale pak vidíte ten zápas a pochopíte. Znovu. Jako už několikrát předtím. Tenhle 45letý veterán prostě dokáže kolem sebe rozsévat pozitivní energii. Spojovat. Jako naposledy v Liberci, kde mu ale výrazně pomohl kamarád Petr Nedvěd.
Dva bardi za to prostě vzali. Loučící se liberecké ikoně se po zápase v očích objevily slzy. Nestyděl se za dojetí.
Věděl, že se rozloučil ve velkém stylu. Ve 46 letech ukázal, jaký je machr. Stíhal v bruslení, předvedl, jakou má pořád pumelici. Nehrál přes tři roky. Vrátil se z lyží, předtím si užíval na Floridě. Na led vtrhnul celý opálený… Jaromír Jágr to vystihnul trefně: „Klobouk dolů před Méďou.“
Dva veteráni dominovali, byli vyhlášení nejlepšími hráči obou týmů. Nebylo to jenom kvůli vyznění souboje legend. Ale po zásluze. Mladí hráči se mají ještě co učit, tentokrát dostali až na pár výjimek na frak.
Nedvědův příběh končí, o rok mladšího kamaráda pokračuje. Číslo 68 odšpuntovalo Jágrmánii na ledě ve velkém stylu. Fanoušci se mají na co těšit. První zápas je oprávněně namlsal. Jasně, byla to hlavně show. Ale díky za ni. Nebylo to žádné znevážení WSM ligy. Naopak. Byla to spíš její oslava.
Jágr ukázal, že bude rozdílovým hráčem. Možná trochu riskuje, stav jeho kolena nemusí být takový, aby zvládnul celozápasovou zátěž. Jenže naskočte jenom na dvě střídání, když vidíte, že lidi přišli hlavně na vás… Návrat domů bere jako osobní poselství lidem, kteří mu roky drželi palce. Posílali energii.
Ve stylu: Tak tady mě máte. Jsem mu to pro vás.
V Liberci to podobně cítil i Nedvěd. Jeho hokejový příběh se zastaví v neděli, kdy mu slavnostně vyvěsí dres. Jágr si ho nechá ještě na sobě. První partie po návratu ukázala, že naprosto zaslouženě. Jágrmánie se teprve rozjíždí.
