Kladivářka Heidlerová oslavila rekord na karaoke
Na Zlatou tretru Ostrava přijela německá kladivářka Betty Heidlerová s titulem „nejčerstvější světová rekordmanka“ celého mítinku. Minulou sobotu v Halle posunula hranici světového rekordu na 79,42 metrů.
Pokud se jí podobný kousek povede v pondělí v Ostravě (soutěž kladivářek začíná v 16 hodin, soutěž kladivářů v 17.30), může se těšit na tučnou prémii.
Za světový rekord pro ni pořadatelé vypsali prémii 15 tisíc dolarů, za překonání magické hranice 80 metrů by brala 20 tisíc dolarů.
„Lákavá nabídka, ale překonávat světové rekordy je hodně náročné,“ říká sedmadvacetiletá kladivářka. „Ale moc se těším, na Tretře jsem už popáté. A když v pondělí nebudu tak unavená jako teď po cestě z mítinku v Dakaru, je naděje na dobrý výsledek.“
Sprinter Maurice Greene zmínil, že když před závody vyhlašoval útok na světový rekord, nikdy mu nevyšel. Rekord prý přišel až v okamžiku, kdy o něm přestal mluvit a závody si vyloženě užíval. Vnímáte to podobně?
„Ano, to je správná cesta. Nikdy nemůžu dopředu říct, že světový rekord udělám. I když se třeba zrovna cítím dobře a všechno je v pohodě. Nechci se do toho tlačit, protože to takhle dopředu ani plánovat nejde.“
Jak jste se cítila před týdnem v Halle, kde jste světový rekord překonala?
„To jsem se cítila velmi dobře, byly to fajn závody. Už při rozcvičování mi to lítalo kolem 78 metrů. První hod jsem dala za 77,19 metrů, německý rekord. I s trochu špatnou technikou. Snažila jsem se zlepšit, udělat co nejlepší výsledek. Ale 79,42 metrů, to byl pro mě šok! Něco šíleného, tolik jsem vůbec nečekala. Necítila jsem se až na takový výkon!“
Ani když vám kladivo vylétlo z ruky, jste si neříkala, že to bude svěťák?
„Ne, vůbec. Říkala jsem si, že bude dobré, ale vůbec bych nevěřila, že to bude až tolik.“
Jak jste rekord oslavila?
„Holky, které na tom mítinku byly, mi hned gratulovaly. Slavily jsme to pak i spolu přímo v Halle. Byl to legrační večer, zazpívaly jsme si i karaoke.“
Bavíte se s největšími konkurentkami Anitou Włodarczykovou (její rekord je 78,30 metrů) a Taťánou Lysenkovou (77,80 metrů), jak na osmdesátimetrovou hranici?
„Nebavíme. Anita si jede svojí vlastní cestou, s nikým moc nekomunikuje. A Taťána zase nemluví moc dobře anglicky, takže s ní to taky neprobíráme. A vlastně ani s holkama z tréninkové skupiny to neřešíme. Bavíme se o všem možném, ale o osmdesátce ne.“ (usmívá se)
Vyhovuje vám, že se můžete se soupeřkami přetahovat, nebo byste spíš uvítala jasnější dominanci?
„Je fajn bojovat s ostatními, to je přece motivace pro všechny. Vzájemně se tlačíme dopředu.“
Proč jste si vlastně vybrala hod kladivem?
(usmívá se) „Trenér se mě zeptal, jestli bych to nechtěla zkusit. Tak jsem to zkusila… Je to dost odlišná disciplína, specifická a těžká. Výkon ovlivňuje hodně faktorů, všechno musí zapadnout do sebe. Fyzička i technika. A právě to mě na kladivu nejvíc baví a zajímá.“
