Somálské dvojče Mo Faraha tvrdí: Bratra jsem porážel
Za slavným příběhem vytrvalce Mo Faraha, dvakrát zlatého z nedávné olympiády v Londýně, se skrývá nelehký rodinný osud. Zatímco sám mohl v osmi letech odjet do Británie, jeho jednovaječné dvojče jménem Hassan muselo zůstat v Somálsku.
Dodnes vypadají stejně, jejich životy ale nemůžou být odlišnější.
Hassan Farah, kterého vypátral The Mail on Sunday, si v Somálsku jako telekomunikační inženýr nežije špatně. Sám ale říká: „Mohli jsme být slavná olympijská dvojčata.“
Jenže to dopadlo jinak. Hassanův bratr Mohammed v roce 1991 s dalšími dvěma sourozenci nasedl do letadla, které přistávalo na britském letišti Heathrow.
Jejich otec Muktar s sebou mohl vzít do Londýna jenom polovinu z šesti svých dětí. Hassan zůstal doma a trvalo dalších dvanáct let, než své dvojče znovu spatřil. Jako malí přitom dělali všechno spolu.
„Jedli jsme jídlo z jednoho talíře, dělili jsme se o postel, hráli jsme si a učili jsme se spolu. Mezi dvojčaty je speciální vztah, je to jiné než běžná sourozenecká láska,“ říkal Hassan pro The Mail on Sunday.
„Jeho odchod mi zanechal v srdci prázdné místo, které nebylo nikdy zaplněno. Někde v mém srdci to místo pořád je a vím, že on to má stejně.“
Mohammed v Británii rychle projevil svůj běžecký talent. Jeho snem nejdřív bylo hrát křídlo za fotbalový Arsenal, brzy ale pochopil, že jeho budoucnost leží v atletice. Jeho kariéra vrcholila v posledních třech letech.
V roce 2010 vyhrál závody na 5000 i 10 000 metrů na ME v Barceloně, vloni získal na MS v Tegu zlato na pětce a stříbro na desítce a letos na olympijských hrách v Londýně slavně triumfoval na obou tratích.
Farah se ve své nové vlasti stal národním hrdinou, premiér David Cameron ho přijal ve svém sídle na Downing Street 10.
A Farah se také spřátelil s jamajským sprinterem Usainem Boltem, který po svém třetím londýnském triumfu ve štafetě napodoboval Farahovo vítězné gesto, tzv. Mobot, kterým nad hlavou vykresluje písmeno M.
Není vyloučeno, že Hassan mohl být stejně dobrý. Jako děti spolu s Mohammedem, jehož jméno se až v Británii zkrátilo na Mo, často běhali.
„Když jsme se honili, občas jsem ho porazil, někdy porazil on mě,“ vzpomíná Hassan. „Ale teď má ten nejvyspělejší trénink na světě a já nemám nic. Kdo ví, čím jsem se mohl stát? Mohli jsme být dvě slavná olympijská dvojčata. Když jsem se na něj díval v televizi, nemohl jsem na to nemyslet. Ale je to můj bratr. Miluju ho a raduju se z jeho úspěchu.“
