Nouzový plán se daří. Oštěpařku Barboru Špotákovou ve vítězné kvalifikaci
znovu píchlo ve zraněném lokti, ale do finále postoupila z prvního místa a dokonce si už pravou rukou může učísnout vlasy. Čas na další léčbu má do čtvrtka, kdy ve 20.40 startuje finále.
Podávat ruku s gratulací asi nemáme, že?
„Raději opravdu ne. (smích)“
Jak jste dokázala vyhrát kvalifikaci s vážně poraněným loktem?
„Snažila jsem se v těchto větrných podmínkách technicky trefit oštěp, hlavně dolů, protože protože foukalo ze všech stran. Kdybych to trefila blbě technicky, mohlo to být o sedm metrů míň.“
Už jste někdy musela bojovat za podobných podmínek?
„Vzpomněla jsem si na Stuttgart (Špotáková tam před dvěma lety hodila světový rekord). Tam mě taky bolel loket, ne teda tak děsně, ale tam jsem si říkala: jenom to trefit a byl to hezký hod. Říkala jsem si, že by to chtělo něco takového. A povedlo se.“
Měla jste velké obavy?
„Musím říct, že takový bobky jsem dlouho před závodem neměla. Naposledy jako juniorka, když jsem poprvé přišla na velkou soutěž. Člověk neví, co od toho může čekat. Ale možná je to dobře. Člověk to pak nechce urvat rukou, nepřipadá si jak suverén. Je vždycky dobrý mít tu pokoru, že... Ono si to tělo najde cestu, když je trochu handicapované a necháte ho, aby se na to soustředilo.“
Vydržíte finále?
„Je jasné, že těch hodů nebudu moct dát hodně, to je jasné. Ale kdyby se nějaký takový povedl ve finále, bylo by to pěkné. Zabolelo to, ale šlo to.“
Cítíte, že máte rezervy?
„Já nějak necítila nic. Já byla tak vystrašená a tak jsem se soustředila na ten hod, že ani nevím, jak vypadal, jak se tvářily soupeřky. Já věřím, že jsem jim zase ukázala, že házet umím.“
Všimly si před závodem, že nejste fit?
„Věděly, že se něco děje. Já tu vůbec neházela, teď jsem měla ofáčovanou ruku. Ale když člověk hodí technicky, tak i se i ze zafáčovanou rukou hodit dá.“
Barbora Špotáková bojuje se zraněným loktem. • Foto ČTK
Němka Obergföllová tvrdí, že má formu na sedmdesát metrů. Co vy na to?
„No ona na to má. Ale musí to předvést.“
A vy?
„Prostě se hodně soustředím. Udělám, co teď. Budu chtít hodit hezký hod a pak můžu koukat po soupeřkách. Ale to stejně nemá moc význam, po nich koukat, to ti moc nepomůže.“
Berete jakoukoli medaili?
„Já bych byla spokojená s jakoukoliv. Ta lajna, kdyby pokračovala další medailí, bylo by to hezký.“
