Český skaut (30) v NBA: Jordan má magickou auru. Jak se měří talent?

Takhle pózoval Jakub Kudláček pro Sport Magazín v roce 2018
Jakub Kudláček na reprezentační lavičce mezi Jiřím Welschem (vpravo) a Lukášem Krausem
Takhle pózoval Jakub Kudláček pro Sport Magazín v roce 2018
Skaut Charlotte Hornets Jakub Kudláček
Jakub Kudláček to jako rozehrávač dotáhl i do reprezentace, na snímku v zápase s Izraelem v roce 2008, tedy v 18 letech
Takhle pózoval Jakub Kudláček pro Sport Magazín v roce 2018
Jakub Kudláček se v roce 2008 snaží obejít Mirzu Tetoviče z Bosny v kvalifikačním zápase o ME v roce 2008
18
Fotogalerie
Michal Barda
NBA
Začít diskusi (0)

Jestli COVIDová opatření obrátila potřeby nějaké profese vzhůru nohama, pak té jeho. Zavřená letiště, zavřené hranice, zrušený mezinárodní kalendář a zavřené haly. Přesto působí naprosto uvolněně a mluví, jako by se ve své roli pohyboval desítky let. Což není možné, protože Jakubu Kudláčkovi je teprve třicet. Přesto má vedle ikony Michaela Jordana velké slovo v tom, který ze světových basketbalových mladíků si v příštích letech natáhne v NBA jejich triko Charlotte Hornets. Když mluví o talentu, oči mu svítí. V obsáhlém rozhovoru pro časopis Coach a iSport Premium popisuje, jaké složky talent má, kdy může být příliš talentu na škodu, či jak talent rozvíjet v tréninku. Zabývá se i daty a analýzou, kterou se nejlepší mozky světa snaží zautomatizovat, ale...

Musím se na to zeptat: v roli šéfa mezinárodního scoutingu spolupracujete se zcela mimořádnou osobností svého sportu. Nezajímají mne čísla a rekordy NBA, ale jak působí Michael Jordan v práci a jako člověk?
„Nevím, jak bych to popsal jinak než jako magickou auru a opravdu silné charisma. Jeho energie je neuvěřitelná - promítá se do ní jeho úspěch, drive a soutěživost, vášeň, ale třeba i neuvěřitelné sociální cítění a láska pro místní komunitu. V životě jsem nic takového nezažil. Nevím, jestli to je tím, co má v sobě on, nebo tím, jak jsem ho vnímal já. Možná to zní pitomě, ale když přijdu do kanceláře, poznám, jestli tam je, nebo není, i když jsem neviděl jeho auto dole v garáži. Už jen podle toho, jak se ostatní lidé v kanceláři chovají.“

Proč vás vlastně tak zajímá talent a jeho DNA? Nemyslím, že je to jen proto, že je to váš job! Spíš si myslím, že si vás ten job právě kvůli tomu našel...
„Tíhnul jsem k tomu odmalička. Vždycky mne fascinovalo, co ten který člověk má, nebo nemá. Je okolo toho takové zvláštní mystérium, protože talent není přesně definován a ani nevím, jestli ho definovat lze. Někteří lidé talent vidí, někteří ho cítí, ale každý ho popisuje jinak, každý má pro něj jinou definici a jiná slova. Talent je těžko uchopitelný a těžko pochopitelný, a proto je tak krásný. Vidět talent je někdy těžké, proto není výjimkou, když třeba kluby v naší branži občas chybují a vyberou si špatně.“

A nevnímám talent někoho jiného podle toho, jak rezonuje s něčím ve mně?
„Stoprocentně! Proto když se bavím s lidmi, kteří tomu rozumí, každý hovoří o pocitech. My ale chceme všechno změřit, popsat a dát do rovnice, a logicky k tomu potřebujeme data. Děsí nás, když nemůžeme přijít na to, proč ano a proč ne. Jak se v posledních letech rozmohlo testování, měření a sběr dat, měříme úplně všechno. Líbí se mi, co řekl Wayne Gretzky:,Neměříme to proto, že by to bylo důležité, ale proto, že to změřit dokážeme! A protože to dokážeme změřit, tak si namlouváme, že je to důležité! Sbíráme data proto, aby potvrzovala naše pocity!‘ Ale tu nejdůležitější komponentu stejně pořád nejsme schopni změřit ani definovat. To je na tom tak krásné a zároveň i trochu mystické.“

Je vůbec možné změřit talent nebo hru?
„Samozřejmě se o to snažíme – lidstvo, sport, naše odvětví. Software udělal v poslední době neskutečné kroky dopředu. Systémy, které máme v hale, na hře měří a monitorují úplně všechno, a potom ji analyzují a modelují. Říká se tomu quantitativ analysis, kvantitativní analýza. Jsou to neskutečně komplikované matematické modely a predikce, které se snaží rozpoznat, jak bude hráč úspěšný.“

To, co říkáte, jen potvrzuje slova Wayna Gretzkého, že měříme to, co změřit umíme. A snažíme se z toho pak předvídat budoucnost.
„Pro mne je to vysvětlení, proč profese jako moje ještě nevymřela. A dovolím si tvrdit, že ještě chvíli nevymře. Jsou sporty, kde software už snad může mít navrch. Ale v týmových míčových hrách je něco, ten pocit, čich, oko, řeč těla i energie se spoluhráči a řada jiných faktorů, které jsou neměřitelné a nakonec rozhodují o výsledku. To software pořád ještě rozpoznat neumí. Ale pracují na tom opravdu chytří lidé, celé týmy chytrých lidí, kteří modely neustále vyvíjejí a zlepšují, takže v budoucnosti budou mnohem vyspělejší.“

Podobné systémy už nějakou dobu pečují o bezpečnost na letištích. Monitorují a čtou pohyb, mimiku či gestikulaci a detekují případnou nervozitu a napětí cestujících. Odtud už je ke čtení řeči těla v basketu jen kousek...
„Myslím, že se k tomu brzy dostaneme, že i v této oblasti bude software přesnější a spolehlivější než lidské oko. Ale jestli dokáže nahradit lidský pocit, to ukáže až čas.“

V mládí může být spousta talentu na škodu

Které prvky DNA talentu jsou pro scouta Kudláčka nejdůležitější?
„Je toho strašně moc a je to komplexní. Nemyslím, že je možné, aby dnes někdo hrál na té nejvyšší úrovni bez talentu. Člověk musí mít nějaký předpoklad, protože to hrají opravdu ti nejlepší z nejlepších. Talent je ale jen malá část velkého celku,

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Koupit
Začít diskuzi

Doporučujeme

Všechny příspěvky z Isport.cz máte již zobrazené.
Vyberte si z nabídky nebo pokračujte na další články z jiných titulů.

Články z jiných titulů