Místo basketbalových míčů nahání pytláky kolem rybníků. Rozehrávač Jan Stehlík (28 let), který ještě v minulé sezoně hrával elitní soutěž za NH Ostrava a na olympiádě v Londýně byl v české reprezentaci propagující streetball, naplno převzal rybářskou firmu po zesnulém dědovi a bratrovi. „Když neprší, je to paráda,“ říká Stehlík. „Jsem v krásném prostředí, v přírodní rezervaci, po krmení si můžu nasbírat hřiby. Kluci baskeťáci si občas dělají srandu, jestli nemám ve firmě ještě místo.“
Po vrcholovém basketbalu se Stehlíkovi občas stýská, ale nelituje. Hraje druhou ligu za rodný Hladnov, na léto plánuje reprezentační akce ve streetballu a na koš si chodí zastřílet i po práci na zahradu. „Že bych přejmenoval rybníky po basketbalistech?“ přemítá s úsměvem Stehlík. „To ne. LeBron místo Bezruče? Kdepak, tradice je tradice!“
Rodinnou firmu Chov ryb Jistebník, pod kterou patří zhruba padesátka rybníků, převzal Stehlík po svém dědovi. Původně měl práci obstarat Stehlíkův mladší bratr Jiří, jenže ten minulý rok v únoru nečekaně zemřel. V pouhých 22 letech jej o život připravila vrozená srdeční vada.
„Bohužel se na ni nepřišlo, měl zúženou aortu... zemřel v kanceláři,“ vzpomíná na těžké chvíle Stehlík. „Dědovi jsem loni před Vánocemi říkal, že pokud by to bylo na mně, věnoval bych se firmě a profi kariéru ukončil. Děda souhlasil, byl rád. Když pak umřel i on, vrhnul jsem se na ryby naplno.“
Sám sice vystudoval gymnázium a ekonomii na Vysoké škole báňské v Ostravě, ovšem v oboru se zorientoval rychle. „Skočil jsem do toho po hlavě, pořád se učím, ale my jsme tady odmalička vyrůstali, chodil jsem na brigády, dá se to zvládnout. Držíme se stabilně. Před krizí bývaly i lepší roky, ale myslím, že to je dobré. Že se jako firma udržíme.“
Basketbal už Stehlík hraje pouze v druhé lize za rodný klub TJ Gymnázium Hladnov. Ovšem pozor! V Českém poháru postoupili přes Olomouc a příští týden hraje Hladnov s Opavou. „Že by kapříci připluli?“ žertuje Stehlík. „Máme jich dost! A kdyby se to nějakým zázrakem povedlo, tak bychom v dalším kole šli na Novou huť! To by teprve byla sranda.“
