Sotva se vrátila po mateřské pauze, bude na ní cílena velká pozornost. Právě ona bude totiž příští měsíc jednou z hlavních tváří a nadějí domácího mistrovství Evropy. „Těším se. V pondělí začíná příprava a těším se, že budeme všichni pohromadě. Času je opravdu málo. Bude to krátké, ale intenzivní,“ říká Kateřina Elhotová. Během turnaje bude mít poblíž i svého syna Daniela.
Cítíte, že vám zápasy na závěr sezony s USK Praha tedy pomohly?
„Těžko hodnotit. Ale ano, mám za sebou nějaké zápasy, zkušenosti a z tohoto pohledu se mi hraje líp. Cítím se trošku nesmrtelně. Spím třeba 4 hodiny a pak mám jít na trénink, to jsem si předtím vůbec nedovedla představit. Jsem ráda, že jsem mohla naskočit. Nejcennější byla asi Euroliga, že jsem si před ME zkusila zápasy na téhle úrovni. Jsem ráda, že jsem to stihla takhle rychle.“
Na co se tedy nejvíce v domácím turnaji těšíte?
„Velké těšení probíhá na domácí prostředí. Na fanoušky. Budeme ve svém, i ve své hale a doufám, že se do toho dostaneme. Fanoušci budou náš šestý hráč. Čerpám třeba z MS 2010, to byla neuvěřitelná atmosféra. Snad se vybičujeme k nejlepším výkonům.“
Cítíte, že máte díky mateřské pauze na rozdíl od ostatních i více síly?
„Spíš se udržuju v pohotovosti. Trénuju sama a máme plány od atletického trenéra, udržet se v kondici, co jsem měla možnost nasbírat.“
Chuť panuje pořád?
„Mám ji ještě větší. Pociťuju z dřívějška, že věčný kolotoč, sezona, repre… je to hrozně únavný, když v tom jste 10 let. Na těle i na psychice. Já jsem ale teď relativně čerstvá, dokážu skloubit dvě věci dohromady.“
Takže se fakt cítíte nesmrtelně?
„Ano, ale je potřeba říct, že je to v nadsázce. Kdo si myslí, že je nesmrtelný, vede to k rychlému konci. Jsem zvědavá, jestli tělo vydrží nadále, zásoby energie jsou určitě omezené. Spím málo, to je pravda, ale je jiná energie, kterou dávám do tréninku a zápasu. Odreagování a přesunutí energie jinam. Přes den spím výjimečně, když třeba mamka nebo babička může vzít malého do kočárku, na hoďku si lehnu. Je pravda, že před koncem české ligy jsem si takhle mohla na hodinu oddychnout a do zápasu mě to úplně nabilo.“
Jak to tedy budete mít během přípravy? Budete mít s miminkem i pokoj?
„Budu s někým a mamka nebo kamarádka bude s malým. Holky se ale těší, speciálně Ála Hanuška. Říkala, že to bylo hrozně hezké, když měla s sebou malou Véra Bortleka, vidět malého človíčka vyrůstat. Všichni si ho chovají, on je spokojený mezi velkým počtem lidí a nemá problém měnit prostředí. Nic mu nevadí. Jen jsem zjistila, že se bojí brýlí, větších obrouček třeba. Není na to zvyklej. Ale mám pocit, že si zvykne na všechno.“
