Rup! A Bartoň je půl roku bez basketu

„Mám před sebou hezkej maraton," povzdechl si 29letý smolař na terase svého bytu.

Po bronzové příčce z euroligového Final Four si Bartoň vysnil další úspěch ve španělské lize. V semifinále proti Jiřímu Welschovi a jeho Malaze však nastoupil jen jednou.

Postup Barcelony i úspěšné finálové vykročení v hale Tau už sledoval v roli postřeleného válečníka. A neposílí ani reprezentační armádu v boji o udržení elitní evropské skupiny.

Informace o vašem zranění se rozcházely. Původně to vypadalo jen na natržený lýtkový sval?
„Měl jsem dvojí zranění. Je to zvláštní, moc se to nestává. Nejdřív mi skutečně diagnostikovali natrhnuté lýtko, což byla pravda. Ale mezitím se taky zjistilo, že jsem měl natrženou achillovku."



Jak se to přihodilo?
„Na tréninku při bránění. Jemně jsem se pohyboval dozadu a chtěl jsem vyrazit vpřed. Najednou rup! Jako když mě někdo střelí do nohy. Mě teda ještě nikdo do nohy nestřelil, ale asi takhle podobně se musí člověk cítit."

Škublo vám v lýtku, nebo v achilovce?
„V celý noze. Když mě na sále otevřeli, doktor říkal, že jsem to měl natržený odzdola až nahoru. S achillovkou to bylo horší, než si mysleli. Přišili mi ji k patní kosti, takže už s tím nikdy nebudu mít problém. Aspoň s touhle pravou nohou ne."

Nechtělo se vám brečet, když na vás lékař mluvil?
„Je to jeden z nejlepších doktorů ve Španělsku (Antoni Damau - pozn. aut.). Operoval i fotbalistu Messiho, specializuje se na dolní končetiny. Nebyl jsem připravenej. Vůbec jsem nemohl chodit, došlapovat, byl jsem jako chromej. Achillovka fungovala tak na 40 procent, jestli vůbec."

Na vyšetření jste spěchal hned z tréninku?
„Právě že ne. Pět dní jsem si myslel, že jde jen o lýtko. Ale pak jsem zašel za naším doktorem, že to není normální, že mě to bolí víc dole. Achil lovku odhalilo až další vyšetření. Jak se říká: musí se udělat to nejhorší, aby se to pak mohlo zlepšovat. "

Co teď můžete a co ne?
„Pohybovat se už můžu, stehy jsou víceméně zacelené. Ale v žádném případě nesmím došlápnout, noha musí být ve vzduchu. To bude trvat šest týdnů. Pak budu moci pomalinku chodit. Začnu s terapií ve vodě, hydromasážemi, aby se vaz i okolní svaly zpevnily. Rehabilitace bude asi dvouměsíční. Až koncem září začnu pomalu s větší zátěží."

	V úterním deníku Sport najdete:
	» celý rozhovor s Lubošem Bartoněm O čem mluví: » Jak by mu šel basket na vozíku? » Jak dlouho byl nejdéle bez míče?