Veselý: Zklamání odezní, převládne hrdost

Jako v mrákotách se pohybovali basketbalisté bělehradského Partizanu poté, co v prodloužení podlehli favoritovi 80:83. Nejvíc je mrzela koncovka základní doby, kterou ztratili kuriózně.

Soupeř Teodošič fatálně minul poslední střelu, ale míč směřující daleko od obroučky přistál v rukách Childresse a ten jej zarazil do koše. Akce zmátla kdekoho: byl to skutečně omyl, nebo rafinovaný trik? Taková minela…

„Nevím, jestli to byla nacvičená akce, že minul celý koš, nebo jestli mu to nahazoval. Nevím, měl jsem na zádech Kleizu a vůbec netuším, odkud přiletěl Childress,“ soukal ze sebe Veselý před páteční půlnocí v útrobách pařížské haly Bercy. Do té chvíle šel tým opakovaně děkovat za přízeň zpívajícím fanouškům a stihl i rychlou pozápasovou poradu v šatně.

Můžete popsat vaše zklamání?
„Je obrovské. Co říct… Ztratili jsme koncentraci v nejdůležitějších momentech, kdy nám sbíhali backdoor, tedy za zády, a dali koš z nahození. To bylo nejdůležitější.“

Hráli jste v omezené rotaci, i kvůli vysokému počtu faulů. Cítili jste, že jedinou šancí je dorazit soka před prodloužením?
„Jo. Vedli jsme o koš 2,6 sekundy před koncem, ale oni stihli vyrovnat. Tohle vás vždycky srazí na kolena. Bylo těžké se vrátit zpátky. Ale nevzdali jsme se a měli jsme příležitost až do konce prodloužení. A k těm faulům: Kecman s Božičem už byli ze hry venku, takže jsme museli hrát v pěti lidech. To nás srazilo. Oba umějí střílet za tři, pak už jsme měli jediného excelentního střelce Rašiče.“

V prodloužení jste dotáhli na rozdíl jediného bodu, i když se zdálo, že už jste fyzicky zničení a naopak Řekové v euforii. Pak ale přišly tři útočné doskoky Borousise za sebou. Dalo vám tohle poslední ránu do vazu?
„Já si myslím, že i tohle. Co říct… Hráli jsme v šesti lidech a 45 minut se takhle dobře hrát nedá.“



Když jste ztráceli bod, chodil na rozhodující trestné hody neomylný Teodošič. Pořád jste pevně věřil, že zápas otočíte?
„Já věřím, až dokud nezazní siréna. Chtěli jsme, aby střílel šestky někdo jiný než Teodošič, ale nedokázali jsme ho odříznout od balónu, takže je dal…“

V prvním poločase jste se přiliš do zakončení netlačil, pak vás trenér asi přinutil. Přesto, nešlo střílet víc?
„Líp se mi hrálo proti Childressovi než proti Vasilopulosovi. Bylo to obranou, nějakou svobodu v útoku jsem měl proti Childressovi.“

Jak se ve vás mísí zklamání z výsledku a hrdost na předvedený výkon?
„Až odezní zklamání, že jsme prohráli takovýhle zápas a kdy jsme měli na dosah finále, určitě přetrvá hrdost…“

Nešťastný pohled Jana Veselého. • Barbora Reichová - SPORTVaši fanoušci dělali, co mohli, ale drsné řecké přesile nemohli stačit. Připadali jste si jako na utkání venku?
„Bylo to neutrální hřiště, tak jsme se snažili zkoncetrovat a nemyslet na to, kolik je tu fanoušků Olympiacosu. Předvedli jsme svoji hru. A že jsme neměli štěstí na konci, to mrzí.“

Bylo loučení s fanoušky po takové ohromné bitvě dojemné?
„Odehráli jsme dobrý zápas, štěstí se obrátilo na jejich stranu. Když fanoušci zůstanou i půl hodiny po zápase v hale a zpívají, potěší to. Tohle se nám stávalo i v Pioniru, proti Panathinaikosu, kde zpívali i hodinu po utkání. Pokládáme si za čest hrát v Paříži za Partizan před takovým publikem.“

Když vás trenér Vujoščvič po utkání svolal z novinářské mixzóny na bleskovou poradu, co následovalo?
„Trenér nám řekl chyby, které jsme udělali. Ale všem i pogratuloval k úspěchu, který jsme za sezonu udělali.“

Bylo v šatně hodně smutno?
„Určitě.“

Objevily se slzy? Bojoval jste s nimi i vy?
„Já jsem brečel už takhle… Štve mě to hodně. Měli jsme na ně.“

Olympiacos Pireus-Partizan Bělehrad 83:80 v prodl.

Body: Kleiza 19, Teodošič, Childress po 17, Schortsanitis 11, Papaloukas 10, Bourousis 9 – McCalebb 21, Marič 17, Veselý 13, Kecman 11, Božič 8, Rašič, Roberts po 5. Trojky: 23/4:23/7. TH: 38/29:30/21. Fauly: 24:30.
Diváci: 14 768. Po čtvrtinách: 15:17, 33:28, 52:52, 67:67.

Veselého semifinále
Minuty: 40:05
Body: 13
Doskoky: 10
Asistence: 4
Fauly: 4
Bloky: 2