Je ve formě, ale jen v teplácích Barcelony. Luboš Bartoň trpělivě čeká na šanci od trenéra pro nedělní finále basketbalové Euroligy. Věří, že nastoupí, aby pomohl bránit Joshe Childresse. „A pokud nenastoupím, tak vyhrajeme. Jsem totiž vítězný talisman,“ usmíval se vyrovnaně.
Stejně jako při zápasech bývá často jediným nesvlečeným hráčem Barcelony bez možnosti zasáhnout do hry, bydlí sám i v hotelovém pokoji poblíž haly Bercy.
„Ostatní hráči bydlí po dvojicích, v tom je moje jediná výhoda smolné třináctky,“ vyprávěl po sobotním obědě dobře naložený 30letý reprezentant.
Co myslíte, dočkáte se nominace do dvanáctky vyvolených pro finále s Olympiacosem?
„Doufám. To víte, že člověk chce hrát a má obrovskou chuť. Ale je nás prostě třináct a trenér mě do semifinále nenasadil z dost jasných důvodů: nejsem rozehraný a jde o všechno. Vlastně i tak se hrálo jen v deseti, protože ani Trias a Sada se nedostali na plac. Blbý je, že ani nemám tu šanci. Kdyby se něco dělo na hřišti, třeba se někdo dostal do problémů s fauly, mohl bych naskočit na pět deset minut - a třeba by se mi mohlo dařit, to člověk nikdy neví.“
Od vážného zranění achillovky čekáte na šanci po celou sezonu. Dá se na tuto roli alespoň trochu zvyknout?
„Jakmile chce člověk hrát, tak si na to nezvykne. Jedině se můžete připravit mentálně, ale jakmile ta situace nastane, je to složitý. Já už jsem se před zápasem sichroval, že jsem připravený hrát i nenastoupit. Takhle se to musí brát.“
Kdy se obvykle dozvíte, že nebudete na soupisce k zápasu?
„Ve španělské lize je to lepší, tam je oznámení dvanáctky povinné den nebo dva předem. V Eurolize to je 90 minut před utkáním. Je to flexibilnější pro případ zranění nebo že by se někomu udělalo špatně. Nevím, co z toho je lepší, každopádně musím být připravený na obě varianty.“
Jaké je jít na každou další zápasovou poradu s tímhle vědomím? Prožíváte okamžik trenérova verdiktu pokaždé stejně?
„To ne. Ale už asi dva měsíce jsem kdykoliv připravený nastoupit, po fyzické i mentální stránce. To je pro mě jediná cesta. Když nenastoupím, nedá se nic dělat. Pak můžu akorát povzbuzovat spoluhráče a něco jim poradit. A fandit.“
Někteří fanoušci Barcelony byli přesvědčení, že zasáhnete už do semifinále. Byl to jen jejich pocit, nebo existovaly náznaky, že byste mohl? Vy sám jste naznačoval spíš opačnou variantu…
„Hodně lidí ví, že bych v té desítce měl být. Ale trenér je jen jeden, má své koníčky, tedy hráče, které preferuje, a tak to je. Pro mě je minus návrat po zranění. Je to vždycky taková blbá omluva, ale prostě to tak je. Hrál jsem v poslední době málo, k tomu jsem měl ještě zraněné lýtko, a teď přijedeme na Final Four a každý má nůž na krku. Tak to musím brát. Že si někdo myslí, že bych hrát měl, mě ale těší.“
Jak vidíte šance Barcelony ve finále?
„Máme to výborně rozehraný, nervozita z nás už spadla, budeme mnohem líp střílet. To samý ale platí taky o Olympiacosu. Vyhráli nad Partizanem se štěstím, taky to z nich trochu spadlo. Bude to lepší basket než obě semifinále. A naše kvalita je mnohem větší než jejich, i když to bude těžké. Vidím to v procentech 70:30 pro nás.“
Rozhodne vaše silnější lavička?
„Jo, máme mnohem víc rotujících hráčů, to je naše síla. I v tom, že máme různé typy na každé pozici. Když nám někdo z Olympiacosu bude škodit, máme víc možností náhrady. Jejich styl nám vyhovuje. Nejsou tak rychlý tým, táhne to spíš Papaloukas hodně přes pick and roll a ten my bráníme dost dobře. Máme nejlepší obranu v Evropě, takže není důvod...“
I nejlepší útok.
„To je pravda. Ale oni taky. Ovšem když se podíváte na jejich soupeře ze sezony, my jsme to měli ve skupinách mnohem těžší. Ale nezáleží jen na číslech.“
Kouč Pašutin z CSKA přiznal, že bylo proti Barceloně těžké hrát, protože pořád diktuje tempo.
„To byla jedna z našich zbraní po celou sezonu. A hlavně v semifinále jsme výborně rozložili, kdy rychle útočit a kdy zpomalit. Naše obrana byla výborná. Kdybychom doskočili o trochu víc míčů pod naším košem, bylo by vítězství mnohem jasnější.“
Jak ubránit 150 kilogramů těžkého pivota Schortsanitise?
„Hlavně musíme kvalitně bránit na perimetru, aby mu nemohli posílat jednoduchý míče do dobré pozice. Pivot se samozřejmě taky musí snažit ho vytlačit od koše. Když dostane míč a stojí už v bedně, tam je to fakt těžký. Udělá si místo tělem a má dost dobrý ruce na zakončení. Museli bychom ho zdvojovat.“
Kdo bude bránit Childresse?
„Určitě Pete Mickeal. Pak bude záležet, jestli mě povolá trenér. Já doufám, že jo. Budu připravenej. Mně takovej typ soupeře, který spíš chodí do koše, vyhovuje. Víc než běhat za nějakým trpaslíkem, co střílí trojky. (smích)“
A jak si poradí rozehrávači s hrdinou semifinále Teodošičem?
„Myslím, že Teodošič bude hrát víc minut na dvojce. Čili tam ho bude bránit Navarro. Rubio se potká s Papaloukasem. Uvidíme, co trenér udělá. Tam už je hodně taktiky, ani sám nevím, kdo co bude bránit. Ještě budeme mít dva mítinky, video a rozbor pick and rollu, kdy se bude hrát transition pět na pět, prostě detaily. Nemůžu jít moc do hloubky...“
