Kreuziger v péči ostatních. Roli lídra si užívá
Cyklista Romana Kreuziger si zatím na Giro d’Italia pochvaluje dobře šlapající tým, v němž má oporu. „Jsme přátelé a já vím, že pro mě udělají maximum, aby mě podpořili.“ Dalších osm mužů v dresech Astany totiž má za úkol mu ulehčit boj o špičkové umístění.
Loni na Vueltě ještě jako člen Liquigasu sám v roli pomocníka vozil pití pro Vincenza Nibaliho útočícího na triumf. Nyní, jako lídr Astany a adept na přední umístění na Giru, je však také Roman Kreuziger v roli opečovávaného krále.
Tomu by se parťáci měli snažit pomoct ušetřit každou kapku síly na víkendový trojboj v horách s dojezdy na Grossglockner, Monte Zoncolan (zůstává i obávaný sjezd z Monte Crostis) a do Gardeccie a na celý přetěžký závěr Gira.
„Od pátku do neděle přijde vražedná kombinace. Tím, že jsou dojezdy tři dny po sobě vždy na kopec, lídrům v závěrečných stoupáních nikdo nepomůže. Finále bude jen na ně, bude to obrovský tlak,“ říká někdejší profesionál Tomáš Konečný.
„Od toho má Roman k sobě osm lidí, aby teď nejel na větru, šetřil, šetřil a šetřil síly. Tím, že je Giro tak náročné, lídři si musejí dávat pozor na jídlo v průběhu etapy a na to, aby šetřili každé šlápnutí. Při takhle těžké kombinaci to může rozhodnout.“
Kreuziger má v Astaně pro Giro výsadní postavení, jako jediný lídr se nemusí s nikým dělit o pozornost. „Pak má přesně vymezené závodníky, kteří mu pomáhají po rovině a v kopcích. Ti všichni musejí být předem smíření s rolí domestika a pro lídra se snažit udělat maximum,“ uvedl Konečný.
Kapitáni si často mohou říct, koho chtějí k sobě do týmu. Z cyklistického pohledu spolehlivosti i z lidského, vždyť na závodech Grand Tour jsou závodníci spolu déle než tři týdny den co den. Pomocníci mu vozí pití. Ale nejen to.
„Chrání Romana, aby nebyl vystaven extrémnímu fyzickému náporu. Musejí jet tak, aby byl v závětří, aby se v závěru závodu pohyboval víc vepředu. Aby neriskoval, že v balíku bude pád, do kterého si přimotá. Pokud se prosype polem dozadu, je třeba, aby tam byl někdo, kdo je zase schopen ho vyvézt a pomoct mu při jízdě dopředu,“ popisuje Ján Svorada, vítěz pěti etap na Giru.
Strategii závodu určuje sportovní ředitel, týmová taktika se spřádá před závodem, ale dolaďuje se každý den. „Bývá to zvykem dopoledne před startem, dneska už všechny týmy mají k dispozici autobus nebo camper, kde se sejdou. Před startem to každému v hlavě utkví,“ říká Svorada.
Kreuziger se může spolehnout na rady Giuseppe Martinelliho, bývalého závodníka, který trať Gira dobře zná. „To je plus. Někdy itinerář není úplně stoprocentní a osobní poznatek je vždycky lepší.
Špičkové týmy mají ale rozhodující etapy odjeté celé,“ říká Konečný, podle nějž jsou nejlepšími stratégy Johan Bruyneel z Radioshacku a Bjarne Riis, jenž v SaxoBanku nyní vede Contadora. „Nestane se jim, že by prokoučovali závod. Ale žádný ze sportovních ředitelů není špatný.“
Šéfové dávají na závodech nejvyšší kategorie jezdcům pokyny prostřednictvím vysílaček, průběh závodu sledují na televizích v autech.
„Dokážou odhadnout, jak na tom který závodník je a dají informace svým ovečkám v pelotonu. Ale lídr si může říct, co a jak. Pokud třeba z auta nepřijde pokyn a jemu se nelíbí únik, jehož náskok je velký, svolá si tým sám a ten mu to sjede. V rovinatých etapách je to otázka domestiků, aby dávali pozor, aby lídr neztratil ani vteřinu,“ dodává Konečný.
