ROZHOVOR | Páteční vítězství v etapě na Giru d’Italia věnoval přítelkyni a neteři a hned v sobotu pomýšlel český cyklista Roman Kreuziger na další. „Proto jsem byl v úniku, chtěl jsem vyhrát etapu,“ říkal ve finiši na mytickém Stelviu, kde je nejvyšší dojezd etap na Grand Tours. I když byli uprchlíci spolknuti, šestadvacetiletý lídr Astany se pak udržel s favority. Až v závěrečném stoupání s 38 serpentinami odpadl.
Co se stalo?
„Trochu jsem se vypnul sedm kilometrů před cílem. Stálo mě spoustu energie dostat se do úniku, přece jen pak asi chyběla. Ale takhle to prostě bylo. Chtěli jsme odjet a nabrat třeba deset minut, pak by se dalo bojovat o etapu.“
Víc než Stelvio je pro vás však nepříjemným vrcholem prudké Mortirolo. Jak bolelo?
„Přejel jsem ho tak nějak rozumně. Věděl jsem, že nás zezadu dojedou. Bylo by lepší, kdybychom pod něj přijeli s pěti minutami náskoku, ale to se nestalo.“
Díváte se teď s odstupem jinak na páteční etapové vítězství na Alpe di Pampeago, o kterém jste říkal, že je hezké, ale nenahradí vám stupně vítězů, o než jste chtěl na Giru bojovat?
„Ne, na tom se nic nemění.“
Ale jste prvním českým vítězem horské etapy v historii Grand Tours.
(Pousměje se, pokrčí rameny.) „To je možné.“
I když pro české novináře jste to nechtěl komentovat, italská Gazzetta vás citovala tak, že vám ublížila kritika týmového manažera Giuseppe Martinelliho. Je to tak?
„Řekl jsem to. Ale nechci to dál rozvádět.“
Na závěr Gira vás čeká časovka v Miláně? Co od ní čekáte?
„Na Stelvio jsme ještě zkusili etapu, ale tím, že nás nenechali odskočit, to nevyšlo. Pro mě už závod skončil tím, že nejedu o pořadí.“
Související články
