Dojel jsem jen kvůli fanouškům, říkal po závodě Kulhavý
ROZHOVOR | VIDEO |Bez kvalitní přípravy nejsou kvalitní výsledky, říkal třináctý Kulhavý Bílý dres s duhou dres pro mistra světa v cross country už biker Jaroslav Kulhavý nebude muset pořád prát, ode dneška patří Švýcaru Nino Schurterovi.
Olympijský vítěz z Česka skončil třináctý. Na pódiu při focení se všemi bikovými triumfátory z Her od roku 1996 připomněl světu, že nejdůležitější závod sezony vyhrál on.
Jak těžký pro vás byl souboj na mistrovství světa, v němž jste obhajoval titul?
„Chytla mě záda, dojel jsem závod jen kvůli fanouškům. Tři kola před cílem jsem myslel, že je hotovo. Kdyby se bolest bývala ještě trochu zhoršila, tak jsem ty nejprudší kopce ani nevyjel. Ale naštěstí jsem si trochu poladil sedlo, abych se sklopil a zádům ulevil. V posledním kole jsem se trochu rozjel, ale to už mi bylo vcelku k ničemu. Byla to souhra několika věcí a trošku jsem čekal, že to takhle skončí.“
Takže nové zlaté kolo vám nakonec moc neprospělo?
„Byl trochu problém s nastavením. Kolo jsem dostal ve středu večer, za normální situace bych na něm v životě nejel, potřeboval bych ho aspoň týden, čtrnáct dní dopředu. Ale bylo to zlaté kolo a nejdůležitější závod mám za sebou, tak jsem to risknul. Moc jsem to sice nepovedlo, ale nic si nevyčítám.“
„Trénink nebyl ideální, odpočinek taky ne. Pak jsem hned skočil do tvrdého tréninku, pro tělo to byl šok. Záda mě asi chytla v posilovně, poslední dny mě bolela. Sice jsme je dávali dohromady s fyzioterapeuty, ale když při závodě člověk jede na maximum, chytlo mě to. Byla to souhra víc věcí. Nechci se na nic vymlouvat. Nazval bych to asi tak, že bez kvalitní přípravy nejsou kvalitní výsledky.“
Uvažoval jste o tom, že byste závod nedojel?
„Jednu chvíli mě to bolelo hodně, chci moc poděkovat fanouškům. Byli suproví, měli převahu, bylo jich nejvíc ze všech států.“
Jste v nominaci na nedělní soutěž ve sprintech. Pojedete?
„Napsaný tam jsem, ale nepojedu. Budu rád, když se ohnu. Sprinty vypustím a místo toho si dám silniční trénink. Už jsem domluvený s manažerem Zdeňkem Löffelmannem, že vyrazíme na Grossglockner. Jednou už jsem tam jel a ve třetině jsem se otočil, protože jsem neměl svůj den. Nevím, jestli je to dobrý nápad, ale chtěl jsem se tam někdy podívat. A když už jsem takhle blízko...“
V žertu jste říkal, že o duhový dres pro mistra světa už nestojíte, protože ho musíte pořád prát. Jak moc vás mrzí, že jste ho ztratil?
„Po letošku asi ne. Jsem rád, že zase mám nějakou motivaci pro příště. Kdybych jen vyhrával, tak bych ji asi těžko hledal. Teď ji mám. Můžu mu to oplatit a jít zase nahoru."
