Štybar po letech prozradil, proč nevyhrál Paříž-Roubaix: Důvod překvapí. Co radí Pogačarovi?
Vždycky si myslel, že tato slavná klasika po kostkách mu nikdy nebude sedět. Už při první prohlídce v roce 2013 Zdeněk Štybar pochopil, proč je závod Paříž-Roubaix přezdíván Peklo severu. Nakonec tady ale slavil největší úspěchy – dvakrát dojel na druhém místě. „Poprvé byl Degenkolb silnější, ale podruhé…,“ vzpomíná nejlepší český klasikář. Na nedělní závod, v němž poprvé nastoupí i Tadej Pogačar, už se hodně těší. Mistr světa ale není jeho favoritem.
On sám už teď zkouší závody úplně jiného druhu. Třeba minulý týden si poprvé vyzkoušel běžecký Pražský půlmaraton, a nadchlo ho to. „Doběhl jsem a říkal si, že mám asi nového koníčka,“ usmívá se Zdeněk Štybar. V rozhovoru pro iSport.cz prozradil ale i mnohé z cyklistiky. Třeba jaký kostkový úsek nesnášel při závodu Paříž-Roubaix, který se jede už tuto neděli. Nebo proč i po letech bere dvě druhá místa, která jiní považují za úspěch, spíš jako zklamání.
Budete letošní ročník Pekla severu sledovat v televizi?
„Určitě na to budou koukat, těším se na to a doufám, že mi do toho nic nevleze. Myslím, že to bude strašně zajímavý závod. On je to vždycky zajímavý závod, ať vyhraje kdokoliv. Ale teď o to víc.“ (usměje se)
Jaká je vaše nejvýraznější vzpomínka na Roubaix?
„Možná hned má první účast. Protože jsem vůbec nevěděl, co od závodu čekat. Netušil jsem, jak se tam závodí, jakou taktiku mám zvolit. Vůbec jsem nevěděl, do čeho jdu. Při rozjíždění v pátek to byla tragédie. Říkal jsem si: Co tady budu dělat? Protože kluci mi vždycky na kostkách ujeli. Nechtěl jsem jet extrémně rychle, takže jsem myslel, že ostatním neuvisím. A vždycky jsem to měl tak, že Roubaix pro mě byl závod, který mi asi bude sedět nejmíň ze všech. Tehdy jsme si projeli všechno až od Arenbergu, ale první úseky jsem si nastudoval jen přes video. Opravdu jsem tak netušil, do čeho jdu.“
Přitom to ale napoprvé nedopadlo vůbec špatně. Dojel jste šestý, a nebýt jednoho incidentu, mohlo to být i mnohem lepší, že?
„Ano, samotný závod byl překvapením. Najednou jsem byl ve finále a 20 kilometrů do cíle jsem bojoval o pódium. A kdybych tam nesrazil toho
