Stál před milánským Dómem, dominantou italského velkoměsta, a sledoval, jak kolem něj poletují hejna holubů. „Je to špinavý město,“ řekl o Miláně boxer Rudolf Kraj.
Dnes se v jeho aréně Palalido utká o titul mistra světa s domácím Giacobbe Fragomenim. Pokud uspěje v boji o pás organizace WBC ve váze do 91 kilogramů, bude mít Česko prvního profesionálního šampiona.
Každý dostane v životě šanci dokázat něco velkého. Mírně favorizovaný Kraj se ji pokusí využít dnes večer ve 22.45 (přímý přenos vysílá televize Sky Sports 2).
Za tři a půl roku ještě „Rudy Mlátička“ neodešel z ringu ve 14 zápasech poražen a nyní může být prvním českým mistrem světa. O devět let starší Fragomeni zase má na rodné půdě poslední možnost získat titul. Porážka znamená pro oba ztracené měsíce dřiny.
Co s vámi dělá, když si uvědomíte, že se můžete může stát prvním českým boxerem, který získá titul profesionálního mistra světa?
„Zatím nic moc. Všechno je v pohodě. Nervozita přijde až těsně před zápasem.“
Opravdu necítíte žádné vzrušení?
„Tohle není to, co by mě rajcovalo. Já chci vyhrát každej zápas. Teď nepřemýšlím o titulu a o tom, kolik dostanu peněz. Je mi fuk, že dolar a euro šly nahoru, takže se to o to víc zúročí. Teď tahle stránka nehraje roli. Chci jen vyhrát, nedostat do huby a dát do huby tomu druhýmu, ostatní věci mi jsou ukradený. Prachy mě budou zajímat až po zápase.“
Kolik dostanete?
„Neřeknu.“ (smích)
Prý jde o miliony korun.
„Tohle je ale fakt moje věc.“
Italská strana získala pořádání duelu v tajné dražbě, když nabídla 8,2 milionu korun. Poloviční částku by si mezi sebe měli rozdělit oba boxeři. Je to tak?
„Tak nějak se to dělá, ale je to ještě trošku jinak. (smích) Fakt to neřeknu. Samotnýho mě to teď moc nezajímá, tak to nemusí zajímat nikoho.“
Fragomeni jako Rocky, píše se v Itálii, čtěte zde ›››
Co vás tedy teď zajímá?
„Hlavní je pro mě to, že se cejtím dobře a vím, že jsem poctivě makal tři měsíce. Měl jsem sice jako obvykle lehké problémy s bolavým loktem, ale to je normálka. Teď mě nebolí nic. Naposledy v pondělí jsem dostal uklidňující injekci. Sice mi ji nejdřív nechtěli povolit kvůli dopingové kontrole, ale bez toho zákroku bych nemohl boxovat. Tak jsme si vyjednali od doktorů osvědčení. Po zápase mě ještě čekají vyšetření.“
Vaši osobu si stále nejvíce lidí vybaví v souvislosti se stříbrem z olympiády v Sydney. Nyní vás čeká další vrcholná bitva. Jak jste se za tu dobu změnil?
„Myslím si, že jsem určitě vyspěl. Hodně mě změnily děti, v životě i v boxu. Jsem rozhodně lepší člověk.“
Je vidět, že jste získal velké sebevědomí. Budete tedy v boji s Fragomenim ten lepší?
„Musím bejt. Jestli ne, je to v trapu. Ale zároveň hodlám bejt ostražitej. I ten nejslabší soupeř může zavřít oči, máchnout rukou a poslat tě k zemi.“
Půjdete do zápasu hlavou, nebo po hlavě?
„To ještě nevím. Začnu hlavou a pak se uvidí. Taktiky tam moc nebude. Vím, že po mně půjde a bude se tlačit pořád dopředu. Musí mi to sednout tak, aby si pro konečnou ránu přišel sám.“
Na zahraničních serverech se objevilo prohlášení vašeho trenéra Conny Mittermeiera, který řekl, že na soupeře vlétnete. Nabádá vás k k tomu, abyste se snažil duel co nejdříve ukončit?
„O nic jinýho se snažit nemůžu. Samozřejmě první a druhý kolo ho budu oťukávat a pak uvidíme. Je jasný, že s Italem na italský půdě nemám šanci vyhrát, když to bude vyrovnaný. Musím ho úplně přejet nebo sejmout.“
Kraj po boji nakonec prohrál na body!, čtěte zde ›››
Soupeř je o pět centimetrů menší. Je to pro vás velká výhoda?
„Uvidí se, jak mi to sedne. Při sparingu to vypadalo dobře. Trénoval se mnou Bulhar Smerďejev, poslední soupeř Fragomeniho, a já ho úplně oddělal. Ale každej zápas je jinej. Tenhle můj soupeř je pro mě vybranej celkem dobře, ale boxuje se na špatným místě. Radši bych se s ním bil doma. Ale říká se, že když teď vyhraju, tak obhajoba bude v Praze.“
I přesto, že máte nevýhodu a boxujete na soupeřově půdě, jste podle sázkových kanceláří favoritem. Máte kurz 1,4:1 a Fragomeni 2,8:1. Co to podle vás znamená?
„To jsem nevěděl. Jenže já vůbec nekoukám na to, jestli je někdo favorit. To je zrádný. Musím ho prostě rozsekat.“
Vsadil byste si na sebe?
„Né, to nikdy nedělám.“
Ani neřeknete svým známým, aby si na vás vsadili?
„Spíš bych jim to rozmlouval. Když jsem boxoval na jaře s Goodfreyem, tak na mě táta přítelkyně mýho bráchy vsadil sto litrů. Brácha zase vsadil na můj první velkej zápas proti Melkomjanovi v Praze asi čtyřicet tisíc. Já to ale nevěděl. Oni mi to ale neřekli, protože by mně to akorát zamotalo hlavu. Navíc jsem od nich pak nic nedostal.“ (smích)
Celý rozhovor s Rudolfem Krajem čtěte v pátečním vydání deníku Sport.
