Fridrich: Mám pocit, že jen poučuju a kazím zábavu
Střešovicím vrátil titul a po dvou letech převzal ocenění nejlepší fl orbalista roku. Milan Fridrich začínal jako hokejista, teď už by ale neměnil. V klubu i reprezentaci je panem Nepostradatelným. Kde vězí základ jeho úspěchu? „Domů chodím až v noci, ale naštěstí mám strašně tolerantní manželku,“ usmíval se po slavnostním vyhlášení.
Vítězství v anketě nejlepší fl orbalista roku si Milan Fridrich vychutnal po dvou letech. „Poprvé jsem ani netušil, že bych to někdy mohl zopakovat, takže jsem za to strašně rád,“ zářil pracovník internetového vyhledávače, který v prosinci povede český tým na MS.
Ve třiceti letech patří k florbalovým kmetům, konec kariéry však ještě nechystá. „Zatím by mi to v životě chybělo. Můžu být jen rád, že ti mladí kluci, kteří už mají úplně jiné návyky a jsou na tom technicky líp než já, mě ještě trochu poslouchají,“ smál se holohlavý kapitán Střešovic.
| MILAN FRIDRICH |
| Narodil se v roce 1979 ve Znojmě Bývalý hokejista působí v nejvyšší florbalové lize sedm let Kapitán mistrovského Tatranu i české reprezentace Dva roky působil v Bohemians Praha, pět let hraje za Střešovice Účastník MS 2008, kde český tým skončil čtvrtý Stal se florbalistou roku 2007/2008 a 2009/2010, letos získal také ocenění Nejužitečnější fl orbalista roku, kterého volí sami hráči a florbaloví odborníci Vystudoval Pedagogickou fakultu na JČU, obor matematika a tělesná výchova pro střední školy, nikdy však neučil Pracuje pro internetovou společnost seznam.cz na pozici školitele zaměstnanců |
Jak se cítíte mezi náctiletými?
„Vždycky mě učí nějaký novinky, tak aspoň pak nejsem pozadu. (smích) Takové míšení je fajn. Oni jsou nový vítr pro tým, já si naopak někdy připadám jako člověk, který poučuje, co by měli a neměli dělat, mám pak trochu pocit, jako bych jim kazil zábavu. Ale oni to berou, vždyť to potřebujou.“ (smích)
Takže výtka od vás má někdy větší váhu než od trenéra?
„Asi někdy jo. Jak kdo a jak kdy si to sedne, někdy je to zase horší.“ (smích)
Považujete sezonu „odplaty“ Vítkovicím a navrácení titulu do Střešovic za svou dosud nejlepší?
„Z hlediska Tatranu to byla skvělá sezona. I když jsme na začátku o pár kluků oslabili, semkli jsme se víc jako parta. Toho si hodně cením. Dělal jsem hodně okolo týmu, ale herně jsem už měl lepší období. Letos jsem byl dost zraněný a ani mi tam nepadalo tolik gólů, co kdysi.“
Nepomohl Tatranu paradoxně fakt, že loni po osmi letech o titul přišel?
„Jasně. Když nám ho Vítkovice vzaly, získal jsem ohromnou motivaci jim to vrátit. Člověk s tím už asi počítal a najednou zjistil, že mu to chybí. Užívat si ten pocit, že jsme odvedli výbornou práci.“
Máte vedle zaměstnání a florbalu vůbec nějaký volný čas?
„Po práci jdu hned na trénink a domů se dostanu až kolem jedenáctý. Naštěstí mám manželku, která mi to toleruje. Čtyřikrát pětkrát do týdne se člověk vrací v noci, utahanej, chce si jen lehnout a spát. Na druhou stranu tu radost, kterou mi florbal dává, se mnou manželka sdílí.“
