Soutěžní pilot přesedl na opačné křeslo. Ze zkušeného rally závodníka Vojtěcha Štajfa se stal navigátor, navíc v maratonské soutěži. Drsnou premiéru si odbude na nadcházející Dakarské rallye v Argentině a Chile, kde bude čelit nástrahám v barvách Loprais Tatra Teamu.
„Budu vhozen do vody. Ale přežilo to spousta jiných, tak já snad taky,“ usmívá Štajf, kterého oslovil ke spolupráci Aleš Loprais, řidič závodního kamionu.
Zaskočila vás ta nabídka?
„Určitě. S Alešem se známe dva roky. Při jednom setkání u sponzorské kávy si mě oťukl - zeptal se, jestli bych měl odvahu si do toho devítitunového kolosu sednout na místo navigátora. Nenamítal jsem. Po měsíci mi Aleš zavolal a chtěl po mně číslo licence a velikost kombinézy. V tu chvíli jsem věděl, že to myslí vážně. Naše spolupráce se rozběhla začátkem října.
| Vojtěch Štajf |
|
Datum narození: 9.3.1974 Místo: Praha Největší úspěchy: Druhý vicemistr FIA Evropského poháru v rallye 2007 (Central), Vicemistr ČR absolutně 2006, 4. místo FIA Evropský pohár central 2006, 1. místo absolutně v závodě Evropského poháru Bohemia Rallye 2005, Mistr ČR ve třídě N3 v roce 2000. |
A jaké bylo pro vás první svezení v Tatře?
„No hrozný. Testovali jsme na Slovensku a já jsem při jízdě v kabině skákal jak nudle v bandasce.“
A už jste si zvykl?
„Trénink mi napověděl různé věci, úplné sžití provedu až na místě. Vždyť za dva dny testování na Slovensku jsme ujeli 150 kilometrů, což není ani třetina jedné speciálky v Argentině. Hlavně jsem přišel na způsob správného držení itineráře. Když vám při jízdě cokoli spadne na zem, nemáte šanci to vylovit zpět. Proto jsem si ty noty obvázal šňůrkou kolem krku.“
Jste zkušený rally pilot. Radil jste v něčem Alešovi Lopraisovi?
„Ne, ani jsem Tatru neřídil. Aleš má však auto perfektně v rukou. Přes svojí váhu je tatrovka skvěle ovladatelná a výborně brzdí. Pozoroval jsem hlavně, jak funguje podvozek. Vždy je ale co zlepšovat, dal by se tedy možná vylepšit v přetáčivosti a nedotáčivosti.“
A svezl jste Aleše Lopraise v subaru, vašem soutěžním voze?
„Ano. Ale jsou to jiné disciplíny. V Česku jezdíme hlavně po asfaltu, Aleš s kamionem brázdí krkolomné terény. Hlavně se mu líbila převodovka. U mého vozu se řadí bez spojky, strašně rychle. Plánujeme to nějakým způsobem přenést do Tatry, aby byla rychlejší.“
Jak jste se snažíte připravit jako navigátor na argentinské hrozby?
„Není to jednoduché. Jediné, co se dá legálně zjistit, je na oficiálních stránkách. Pro mě je víc čitelná poslední část Dakaru, kde se jede na rychlostních zkouškách Argentinské rallye. Dopředu se nějak zvlášť připravit nemůžu. Vše bude nové, prostě jedeme do války.“
U Lopraisů se tradičně berou s sebou na Dakar flašky slivovice. Přispějete něčím podobným také vy?
„Na povzbuzení si vezu akorát tablety s vitamíny. Jinak si toho moc neberu. A alkohol k závodění nepatří. Možná si vezmu jen malou štamprličku jako desinfekci.“
Nebude vás v budoucnu lákat se Dakarské rallye zúčastnit jako řidič?
„To si řekneme až po návratu. Je taky možné, že už se tam nikdy nebudu chtít vrátit. V současné době ale máme velké ambice. Je to hlavně na Alešovi. Jezdec musí zvolit správné tempo, ale nesmí to zas přepálit.“
