PŘÍMO Z PEKINGU | Jen tři obránci mají v aktuální sezoně ruské KHL více bodů než on. V Lukáši Klokovi má Česko schovaný klenot. Svůj obrovský potenciál aktuálně ukazuje v Číně na turnaji pod pěti kruhy. Kdo je bek, na kterého trenér Filip Pešán stále více spoléhá? A kde má zadák Nižněkamsku limity? „Všichni mě posílají do NHL. Já jsem v Rusku spokojený, ale hlavou mi to šrotuje,“ přiznává po sobotním triumfu nad sbornou.
Je příkladem komplexního obránce. Lukáš Klok soupeře věší po mantinelech, blokuje střely a zároveň umí v pravý čas podpořit útok. Doma byl roky bourákem, který byl zapikolovaný v obranném pásmu. Ve Finsku ale rozkvetl, teď září v KHL. A formu si přivezl i do Pekingu. O hokejové cestě a pobídkách z NHL mluví v rozhovoru pro iSport Premium. V placené části článku si rovněž můžete přečíst, co možná (ne)víte o současné opoře národního týmu v Pekingu.
Důrazná hra je pro mě typická. Tohle jste o sobě řekl v roce 2014, pověděl byste to i teď?
„Asi jo, mám v sobě hru do těla zafixovanou od mládí. Silově jsem na tom hodně dobře. Souboje se snažím dohrávat a ve většině případů i vyhrávat. Někdy z toho vznikaly zbytečné fauly, ale za ty roky se mi to docela podařilo odbourat. Musel jsem se přizpůsobit jednotlivým ligám. Taky rozhodčí změnili svůj metr, dřív se tvrdá hra pouštěla více. Tady se hraje na malém ledě, je tu spousta soubojů. Pořád bych řekl, že tvrdá hra je pro mě typická. Důležité je, aby se jí člověk nebál. Taky je potřeba rozlišovat soupeře, na koho právě jedete.“
Takže technickému hráči tolik nenaložíte.
„Je to tak. Vždycky víte, proti komu jdete. Když je to stejně jako vy fyzický hráč, můžete do toho jít na plné pecky. Když je to ale třeba o deset kilo lehčí technik, musíte dávat bacha. Nechcete ho zranit. Nechcete, aby blbě spadl a dal si hlavou o mantinel.“
Napadá mě, kolik tedy potřebuje Lukáš Klok sbírat bodů, aby o sobě řekl, že jeho největší předností je ofenzivní hra?
(směje se) „To je zajímavá otázka. Dovolím si tvrdit, že jsem komplexní hráč, který dokáže zahrát na jakékoliv pozici. Když mi trenéři řeknou, ať dohrávám souboje a blokuju střely, udělám to. Ofenziva se ale úplně nevytratí, vypnout tohle nejde. Obecně bych ale neřekl, že jsem vyloženě ofenzivní bek, který dělá obrovské chyby, a zůstávají po něm vzadu díry. Když jsem na přesilovce, umím si s ní dobře poradit. V klubu prostor dostávám a využívám ho. Trenéři mi věří, posílají mě na všechny herní situace.“
Mám z vás pocit, že si zdravě věříte, což v Česku není úplně běžné. Takový jste odmala?
„Neřekl bych, že jsem úplně sebevědomý člověk. Když se ale bavíme o roce 2014, je to osm let dozadu. To jsem nebyl sebevědomý vůbec.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit