ANALÝZA: Váňu nakoply nedůvěra a posměšky
Setkal se s řadou negativních prognóz a posměšků. Měl bys skončit, slýchával poměrně často. Šestapadesátiletý Josef Váňa se však kousl, despekt skeptiků ho hnal vpřed. A včera všem ukázal, jak impozantním žokejem stále je.
Zhruba měsíc před Velkou pardubickou byl středem ankety na jednom z odborných internetových serverů. Má startovat ve Velké pardubické, nebo nikoli, zněla otázka.
Čtěte více:
Váňa: Musel jsem přestat pít, abych vyhrál »
Fantazie: Váňa pošesté triumfoval na Velké pardubické »
Několik stovek respondentů se rozdělilo přesně na dvě poloviny. Po včerejší spanilé jízdě šestapadesátiletého muže se jedna část směje a druhá je za hlupáky. Je to tak skutečně?
Pro start veterána dostihu bylo dost dobrých důvodů, navíc ho on sám podpořil tím, že se vrátil do sportovního života. „Přestal jsem pít alkohol a začal sportovat.“ To však věděli lidé z jeho okolí, on sám se tím nechlubil a právě anketa na internetu ho vyprovokovala k tomu, aby na sobě dřel ještě více než kdykoliv předtím.
V sedle Tiumena jasně dokázal, že se ještě může měřit s elitou nejen tuzemskou. Navíc využil svých letitých zkušeností, dvaadvacetkrát skákat přes Taxis, to samo o sobě vyžaduje úctu a respekt. V šatně před startem má jeho slovo stále velký zvuk.
Po minulém ročníku, kdy sám přiznával, že Juventusovi v posledních fázích dostihu moc nepomohl, pomýšlel na odchod. „Slovák Branislav Ondera napsal, že su šrot a nemám v sedle co dělat,“ tahle vzpomínka Váňu stále dokáže rozpálit a začne se rozčilovat.
Odpůrci jeho startu zůstali u toho, jak ho znali v posledních letech. Sporadicky startujícího, bez výrazného vyjetí koně ve finiši, tj. aktivního povzbuzování koně rukama. Znali Váňu spíše jako legendu, ke které je dobré mít ohled, a nikoli aktivního sportovce. Kondice, do které se dostal v posledních týdnech, je však obdivuhodná. Pokud na sobě bude dřít i v následujícím roce a Tiumenovi vydrží zdraví, není sedmé vítězství nereálné.
Možná Welldancer už nebyl zdravotně v pořádku, ale nic nenasvědčovalo tomu, že se Váňa vrátí ve fantastickém stylu. Dokonce i vyjetí Tiumena sneslo mezinárodní parametry. Samozřejmě něco jiného by to bylo, kdyby Tiumen bojoval s někým hlavahlava, ale i tak nebyl Váňa jen přívažkem o hmotnosti bezmála sedmdesát kilogramů.
| KDO JE JOSEF VÁŇA STARŠÍ |
| Datum narození: 20. října 1952 Vzdělání: Učil se ošetřovatelem koní, dva týdny před závěrečnými zkouškami byl vyloučen. Večerně vystudoval střední průmyslovou školu automobilovou (1981) Zaměstnání: Byl ošetřovatelem koní v Tlumačově; po vojně pracoval jako pomocný dělník na stavbě televizního vysílače na Pradědu, strojník lyžařského vleku a později vedoucí lyžařského střediska na Pradědu. Byl členem Horské služby Jeseníky. Po roce 1989 působil jako žokej a trenér v německém Baden Badenu. Nyní vede vlastní dostihovou stáj na statku Bohuslav na Karlovarsku. Účast na Velké pardubické: Poprvé se jí zúčastnil v roce 1985 a skončil druhý. Dostih vyhrál poprvé v sedle Železníka v roce 1987, se stejným koněm pak triumfoval v letech 1988, 1989 a 1991; popáté vyhrál v roce 1997 s Vronským, letošní vítězství slavil s Tiumenem. Celkem na Velké pardubické startoval třiadvacetkrát, devětkrát nedokončil, vedle šesti vítězství má na kontě i tři druhá a tři třetí místa. Zranění: Váňa si podle svých slov během kariéry zlomil téměř všechny kosti v těle včetně pánve, žeber, obratlů, obou klíčních kostí nebo čelisti; nejvážnější zranění utrpěl na dostizích v německém Iffezhaimu u Baden-Badenu 5. června 1994, kdy na první překážce spadl z koně Verona, který ho přilehl a další kůň vzápětí pošlapal; Váňa tehdy utrpěl těžký otřes mozku, zlomeniny žeber a pánve, zhmožděniny hrudníku, levá plíce byla zčásti utržená. Zranění i klinickou smrt ale překonal a už o dva měsíce později startoval v dalším dostihu. Rodina: Je podruhé ženatý, má syny Jiřího, Martina a nejmladšího Josefa, který jde v otcových dostihových stopách. |
