PŘÍMO Z RAKOUSKA | Působil jako zlatá motivace. Bývalý badmintonista Petr Koukal se se svými vzpomínkami na porážky a vítězství své profesionální kariéry v pátek odpoledne postavil do cílového prostoru na biatlonovém šampionátu v Hochfilzenu, aby byl blízko své manželce Gabriele. A když se políbili unavení bojem i prožitým napětím, byl to zlatý polibek.
Co jste si říkali v tu chvíli?
„Spíš jsme se dojímali navzájem. Já ji trochu poprskal, ona mě pobrečela. Slzy tam byly, já to snáším nějak hůř než jiné sportování. Na stará kolena se začnu dojímat, kdo by se nedojímal, je to mistryně světa. Je blbé, že už jí nemůžeme říkat, že se chová jako mistryně světa, když už jí je. To jsem volal hned mamince, že jí už nemůžeme nic říct.“
Kde jste závod prožíval?
„Byl jsem na střelnici a vybíhal na kopeček. Řval jsem dost. V posledním kole jsem nevolal, jen se modlil, aby to dopadlo.“

Viděl jste na Gabriele večer před závodem vítěznou sílu, když se zotavovala po náročné smíšené štafetě?
„Říkala, že se kousla víc než kdy jindy, a že to bude jako vloni, kdy se kousla a pak to nešlo. Tak jsem říkal, že je o rok starší a zkušenější, takže si tam něco nechala.“
Jak si vysvětlujete takovou proměnu?
„Je o ní známé, že když si nevěří, je unavená, tak je to dobré znamení. Když vidím tohle, jsem spokojený.“
Věřil jste, že číslo 96 ve startovní listině může být úspěšné?
„Když byla večer smutná, udělali jsme z toho takové dobré téma. Svěťák vyhrála jednou v šedesátdevítce. Tak teď jsme řekli: Máš to obráceně, zase to vyjde a pak máš klid.“
V čem je tenhle jiný triumf než ten prosincový v Novém Městě na Moravě před masou českých fanoušků?
„Je to titul, který chyběl, a který vždy chtěla mít. Jsem rád, že se jí to povedlo, protože má splněno a už jí, v uvozovkách, zbývá jen jeden a má zase na rok hotovo. Byla to obrovská motivace, tak jsem se k ní snažil i mluvit. Že když se jí to povede, má splněno a pak má už jen jeden velký před sebou.“
Speciální příloha: Vše o MS v biatlonu 2017, Hochfilzen - čtěte ZDE >>