Dvakrát už extrémní štafetový závod SMS.cz Adrenalin Cup vyhrála. Elitní česká bikerka Tereza Huříková se chce se svými kolegyněmi radovat i potřetí! Motivaci má velkou – moc se jí líbí ceny, které pořadatelé pro nejlepší týmy a jednotlivce premiérově připravili.
„Nádhera, takovou bych domů chtěla,“ smála se Tereza Huříková při prohlížení skleněných cen na kamenných podstavcích. „Pojď si je taky osahat,“ pozvala k nim i nevidomého běžce Jana Říhu, který v sobotu na Lysou horu v Beskydech také vyrazí. „Jsou teda pořádně těžké!“
Co vás na Adrenalin Cupu láká?
„Hlavně sympatická atmosféra. Můj sport je ryze individuální a tady jsem členka týmu složeného z různých odvětví sportu. To je úžasné zpestření. Na Adrenalin Cupu už jsem potkala spoustu zajímavých lidí a těším se na další.“
Trať na Lysou horu a zpátky vám sedí?
„Sedí, mám ráda dlouhé výjezdy. Jen při dlouhém sjezdu mi odcházejí ruce a prsty z velkého brzdění. Je to i hodně technicky náročné. A hlavně si nemůžu trať projít předem, jako v cross country. Tam vím přesně, kde je jaký kámen. Tady vůbec nevím, do čeho jdu. I proto doufám, že nebude moc bláta, trať je i tak dost náročná. A proto se mi líbí.“ (usmívá se)
Při sjezdu z Lysé hory jste nikdy dřív nehavarovala?
„Jednou jsem v nejprudší pasáži trochu vystoupila... Ale já se snažím jezdit opatrně. Nikdy jsem to nepustila ve sjezdu úplně, protože vás tam občas může nějaká překážka překvapit. Třeba volné kameny. Nebo defekt. A protože nejedu jen za sebe, ale za tým, musím si na zbytečné ztráty dávat pozor.“
Na Adrenalin Cupu budete potřetí, váhala jste s přihláškou?
„Je pravda, že teď máme o víkendu Světové poháry v Americe a Kanadě, ale protože nedávno bylo mistrovství Evropy v Moskvě, kde jsem se trochu nastydla a ještě z toho moc nevykřesala, tak jsem radši zvolila variantu zůstat doma. V rámci přípravy jet Adrenalin Cup a pak odcestovat na soustředění do Livigna. Tam budu šestnáct dní trénovat před mistrovstvím světa.“
Jak vás nabudilo čtvrté místo z mistrovství Evropy v Moskvě?
„Ve štafetách jsme byli pátí, což bylo docela dobrý. Ale tak dobrý výsledek v ženách jsem nečekala! Bylo to neočekávané. Přispělo mi extrémní počasí, těsně před závodem začalo pršet. Ve velkém stylu. Celý závod… (zarazí se). Jak to říct slušně? No, vždyť víte, jak to říkal pan Kemr ve filmu Na samotě u lesa. (směje se) I díky tomu jsem se v těžkých výjezdech posouvala dopředu. Čtvrté místo mě bude motivovat před mistrovstvím světa.“
