Proslavil se gestem fair play na olympiádě: Chorý? Tohle nepatří ani na plácek
Deset let po svém slavném sportovním gestu na olympiádě v Riu šermíř Jiří Beran neustává v propagaci hodnot fair play. Za vlastní prostředky je propaguje ve školách a o víkendu rozjel crowdfundingovou kampaň pro vznik komiksu Moral Code. Vyjádřil se i k nejnovějšímu skandálu slávistického fotbalisty Tomáše Chorého.
Čtěte iSport.cz v Googlu přednostně
Nastavte si iSport.cz jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Dělo se to ve stejném čase. Když Tomáš Chorý v sobotu odpoledne v Edenu vystrčil prostředníček na rozhodčího Jana Všetečku, bronzový olympijský medailista Jiří Beran poskakoval s plastovým kordem Na Příkopě a vyzýval na souboj turisty. Držitel hlavní ceny Českého klubu fair play za svůj chlapácký čin z Ria zrovna dává dohromady prostředky, aby o správném přístupu ke sportu mohl vzniknout komiks Moral Code.
Co říkáte za své pozice propagátora fair play na další Chorého červenou kartu?
„Tohle nepatří ani na plácek za školou a do profesionálního sportu to nepatří vůbec. Odolnost, sebereflexe by měla být přítomná za jakýchkoli okolností. Třeba rozhodčí nemá pravdu, ale chybu udělá každý. A sportovec to musí ustát. Prohrál jsem spoustu zápasů, kdy jsem si byl jistý, že rozhodčí udělal chybu a vypadl jsem kvůli tomu. A neměl jsem mu to za zlé. Rozhodčí pochybil, ale je to o tom, aby to člověk skousnul a příště nenechal zápas jít do stavu čtrnáct čtrnáct, ale vyhrál patnáct třináct.“
Byl jsem naštvaný
Vy jste s fair play spojen díky momentu na olympiádě v Riu de Janeiro. Připomeňte, jak to tehdy bylo…
„Poprvé jsem se ucházel o olympiádu v Pekingu 2008, kde jsem byl první náhradník, trénoval jsem do posledního momentu. Naštěstí se nikdo nezranil. V roce 2012 jsem neměl formu a na olympiádu se nedostal. Na začátku olympijské kvalifikace pro rok 2016 jsem se zranil, byl jsem naštvaný, že mi utečou další Hry. Nakonec jsem se na poslední chvíli kvalifikoval a šel jsem první zápas s domácím Brazilcem, kterého jsem devětkrát v řadě porazil. A prostě jsem prohrál.“
Ale i kvůli tomu, že jste přiznal nevydařený zásah, který nikdo jiný neviděl, že?
„Bylo to ke konci zápasu. Už to vypadalo, že bych mohl skóre stáhnout. Vyskočil jsem, chtěl jsem soupeře bodnout a bodnul jsem se sám do nohy. Rozhodčí mi připsal zásah, nechal jsem si ho zrušit. Na videu to taky neviděl, říkal, že zásah platí. Neviděl to ani soupeř, ale nechal jsem si zásah zrušit. Bylo to o dva a už jsem to nestačil dotáhnout.“
Jak na tu chvíli dnes vzpomínáte?
„Byl jsem naštvaný. Chtěl jsem od těch lidí slyšet: Šermoval jsi fakt špatně! A místo toho mi říkali: Seš super! Fair play, paráda! A mě z toho bylo vlastně smutně. Zjistil jsem, že se všichni nechovají fér, nechovají se čestně. A to byl začátek, kdy jsem se začal o hodnotu fair play víc zajímat, mnohem víc zkoumat, jestli se jí děti učí doma, ve škole, jestli se dá naučit.“
Co bylo dál?
„Začali jsme s naší nadací Šerm dětem jezdit po školách a dělat různé akce. Dobrá zpráva je, že se to dá naučit. I když vám to nedají rodiče doma, nedají vám to učitelé ve školce a ve škole, pořád se to dá naučit. A do toho přichází komiks Moral Code a začíná opravdový souboj, abychom byli schopni dokončit, co jsme začali.“
Jak daleko jste?
„Mým cílem je ukázat dětem a mladé generaci, že vyhrát za každou cenu není všechno a že čestnost má pořád smysl. Zatím máme v ruce úvodní koncept, hlavní motivy, obálku a první stránky. Abychom ale mohli komiks úspěšně dokončit, vydat a dostat do škol a k dětem, spouštíme crowdfundingovou kampaň. Mohl bych si půjčit, ale chceme, aby to mělo přesah, aby se na vzniku podílelo víc lidí.“
V rámci propagace jste v centru Prahy šermoval s plastovými kordy s kolemjdoucími. Jaké to bylo?
„Bylo to fajn. Vůbec jsem nevěděl, co mě čeká, ale improvizace je moje druhé jméno. Lidi byli autentičtí. Užil jsem si to.“
Je důležité hodnotu fair play ukazovat
Co říkáte na to, že vás deset let starý moment z Ria stále provází?
„Ono to spoustu věcí zastínilo. Časem jsem došel k tomu, že je hrozně důležité hodnotu fair play ukazovat. Když člověk ve svém portfoliu tuhle kartu má, tak by měl tohle srdcové eso občas vytáhnout a ukázat ostatním, že i v nejtěžších momentech můžou udělat rozhodnutí, které je fair play a korektní.“
Vyvíjí se podle vás postoj společnosti k fair play?
„Jsem celoživotní optimista, ale řekl bych, že je to horší a horší. Vidím to mezi mladými, mezi dětmi. Kolikrát se nechovají tak, jak jsme se třeba chovali my. Kolikrát do výchovy během hry vstupují rodiče tak nevhodně, že dávají dětem špatný příklad.“
Může váš projekt Moral Code situaci zlepšit?
„V tomhle jsem optimista. Jezdím po školách, na mou olympijskou medaili už si sáhlo třináct tisíc dětí. A říkám: Má to smysl, pokud to jednomu dítěti dá motivaci ke sportu. Ten komiks beru úplně stejně. Pokud se díky němu pár dětí zamyslí, co fair play je, má to význam. A třeba se zeptají rodičů: Tati, taky seš fair play? Byl bych rád, kdyby takové diskuze díky tomu vznikaly, a věřím, že vzniknou.“
