Otec fenomenálního hokejisty Jaromír Jágr starší (70) o svém synovi mluví jen vzácně. Pro Nedělní Blesk udělal výjimku. Svěřil se, že jeho hru vždycky spíš kritizoval a tak ho nutil, aby se pořád zlepšoval. Prozradil, že s manželkou na rozdíl od syna nejsou věřící. A pak dost překvapil... Odpovědí, že už dlouho neviděl synovu poslední přítelkyni!
Jak je vám jako tátovi, když vidíte svého syna tak výborně hrát za národní mužstvo?
„Sleduji ho už léta a musím říci, že se snaží hrát dobře. Já už to tak neprožívám, když byl malý, byly to větší nervy. Faktem je, že jsem ho nikdy moc nechválil, snažil jsem se spíš kritizovat. Vždycky jde něco udělat líp a já se snažil pomoci mu najít chyby a odstranit je.“
Viděl jste všechny zápasy našeho týmu? A kde?
„Samozřejmě viděl, pěkně v klidu doma u televize.“
V jakém utkání se vám na letošním šampionátu zatím Jaromír líbil nejvíc? „Jemu, ale i celému týmu se opravdu povedl zápas s USA. Bylo vidět, že Jára a Plekanec jsou čím dál sehranější, zápas od zápasu jsou lepší. Plekanec je velký bojovník.“
V kolika letech váš syn vlastně začal s hokejem a proč právě s ním?
„Začal ve svých pěti letech. Tehdy jsem hrál za SONP Kladno (Spojené ocelárny národní podnik, pozn. aut.) a pracoval s dorostem. Jára byl šikovný na bruslení, jak na brusle stoupl, hned mu to šlo.“
Měl nějaký vzor?
„Obdivoval Finy. Ale když se u nás v Praze hrálo v roce 1985 mistrovství světa v hokeji, to mu bylo třináct let, stal se jeho vzorem Kanaďan Mario Lemieux.“
Museli jste jako rodiče něco obětovat, aby se váš syn dostal tak daleko? „Hlavně čas. Vozili jsme ho na tréninky i na zápasy, třeba až na Slovensko.“
Váš syn s sebou nosí jako talisman zlatou miniaturu pravoslavné bohorodičky, před zápasem čte v Bibli. Pomáhá mu víra při hře?
„Když to dělá, tak asi ano. V tomhle ohledu je samorost, už v Naganu sbíral sošky Buddhy. K pravoslaví se dal v Rusku, my s manželkou věřící nejsme.“
Proslýchá se, že Jaromír urovná partnerskou krizi s Innou Puhajkovou tím, že si ji vezme, co vy na to?
„To určitě ne, nic o tom nevím. Léta na ženění už mu sice naskočila, ale že by někoho měl…? Jeho poslední přítelkyni Innu jsem už dlouho neviděl, nesleduji to. Je to jeho věc.“
Pojedete do Bratislavy, až budou naši bojovat o bronz? Je pro vás zklamáním, že to už nebude zlato?
„Do Bratislavy za Járou odjela jeho sestra Jitka. Ta tam zastupuje naši rodinu. A co se týče medaile… Stát se může cokoliv, ale každý cenný kov je úspěch.“
