V dubnu bude slovenské tenistce Daniele Hantuchové už devětadvacet let, přesto na konec kariéry rozhodně pomýšlet nehodlá. Naopak. Čtyřiadvacátá hráčka světa se chce znovu vrátit do světové desítky. Rodačka z Popradu se o svých plánech, vzpomínkách a pocitech rozpovídala na svých internetových stránkách.
V diskusi s fanoušky mimo jiné prozradila i to, jak se snaží udržovat svůj nesporný půvab. "Když jste psychicky v pohodě a šťastní, žádnou kosmetiku nepotřebujete," říká slovenská dvojka.
Fedcupová reprezentantka je známá celou řadou charitativních akcí, kterými se snaží získat finanční prostředky na podporu svých aktivit. Naposledy slovenská kráska nafotila v Monaku, kde momentálně tráví většinu svého volného času, kalendář.
Jak se tedy bývalá pátá hráčka světa udržuje stále atraktivní vzhled? "Je důležité, abyste přijímali hodně tekutin, nejlépe vody. To ocení především vaše pokožka. Já to musím dodržovat o to více, protože jsem často na slunci a neustále cestují," prozrazuje Slovenka.
A jak je na tom slovenská tenistka s vařením? "Miluju vaření. A čím jsem starší, tím víc. Je to zábava a užívám si, když si moji přátelé pochutnávají na jídle, které jsem jim připravila. Když jsem v kuchyni, zapomínám na všechno ostatní, je to můj koníček. Navíc já pořád cestuji, takže jsem moc ráda, když si mohu udělat nějaký domácí pokrm. Jednou bych ráda měla vlastní restauraci, to by mě moc bavilo," přiznává Hantuchová.
Daniela odpověděla i na otázku, zda by přemýšlela o případné nabídce na filmovou roli. "Moc ráda bych si zahrála v nějakém filmu, ale k tomu, aby taková nabídka přišla, musíte na sobě hodně pracovat. Je potřeba tomu věnovat hodně času a ten já nemám. Všechno svoje úsilí věnuji tenisu. Možná až jednou skončím svojí hráčskou kariéru, budu o tom přemýšlet."
A jak vítězka čtyř turnajů okruhu WTA vzpomíná na své tenisové začátky? "Pamatuju si na to moc dobře. Chodila jsem hrát tenis do klubu s maminkou, která byla také mým prvním trenérem. Trávila jsem hodiny pinkáním o zeď. Často jsem chodila s rodiči a bratrem hrát o víkendech, byla to nejkrásnější část týdne. Často jsem hrála proti bratrovi, který je o pět let starší než já. Vždycky jsem ho zkoušela porazit, ale bylo to nemožné. Byl o moc lepší než já. Byl pro mě opravdový hrdina," uzavírá vzpomínky Hantuchová.
